Žirafa

Žirafa ( latinsky Camelopardalis, zkratka Cam ) je rozsáhlé, ale velmi nevýrazné, u nás cirkumpolární souhvězdí. Vzniklo spojením slov Camel ( velbloud ) a Leopard - jde o zvíře s hlavou velblouda a skvrnami leoparda. Rozprostírá se mezi Polárkou ( Alfa Malého medvěda ) a souhvězdím Vozky. Jelikož se skládá pouze z hvězd slabších 4. hvězdné velikosti, může se za horších pozorovacích podmínek jevit jen jako velká prázdná oblast na obloze. Mezi hvězdáři se mluví o oblasti "kde nic není". Žádná hvězda tu také nemá vlastní jméno. Až v místech s temnou oblohou vynikne množství slabých stálic, v jejichž rozložení si lze představit toto dlouhokrké zvíře. Souhvězdí bylo zavedeno až v 17. století. Žirafa vrcholí koncem listopadu o půlnoci v blízkosti zenitu. Sousedí se souhvězdími Malého medvěda, Draka, Rysa, Vozky, Persea, Kasiopeje a Cefea. Jihovýchodním okrajem souhvězdí prochází mléčná dráha. S rozlohou 757 stupňů čtverečních je 18. největším souhvězdím. Žirafa neobsahuje žádnou hvězdu jasnější 4. hvězdné velikosti a 15 stálic mezi 4. a 5. hvězdnou velikostí.

Dvojici hvězd Beta a Alfa Žirafy najdeme v jižní části souhvězdí, která je nejvýraznější částí Žirafy. Na obloze je od sebe dělí 6 stupňů a můžeme je považovat za základní pilíř souhvězdí, který nám může pomoci s vyhledáním dalších slabších hvězd v této části oblohy. Tato dvojice spolu s dalšími slabšími hvězdami tvoří nohu Žirafy.

Beta Žirafy je nejjasnější stálicí souhvězdí. Dosahuje však pouze 4,0. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G0, ve vzdálenosti zhruba 870 světelných roků od Země.

Alfa Žirafy na nás svítí jako stálice 4,3. magnitudy. Jde o modrou veleobří hvězdu spektrálního zařazení O9. Alfa Žirafy je hvězdou velmi vzdálenou. Od nás ji dělí několik tisíc světelných roků. Některé odhady mluví až o 7000 světelných rocích, jiné ji kladou o několik tisíc světelných let blíže. Na přesnější hodnotu si budeme muset ještě nějaký pátek počkat. Její zářivý výkon se pohybuje v řádu stovek tisíc Sluncí, průměr v řádu desítek Sluncí. Povrchová teplota činí přibližně 30 000 Kelvinů. S hmotností několika desítek Sluncí ji čeká v astronomicky nedaleké budoucnosti oslnivý zánik v podobě supernovy. Část hmoty nyní pozvolna ztrácí silným hvězdným větrem. Hvězda se rychle pohybuje mezihvězdným prostorem, před ní se tvoří rázová vlna mezihvězdného materiálu, která je od ní odsazena o několik světelných roků.

Stálici s označením 11 Žirafy najdete jen 1,5 stupně jižně od nejjasnější hvězdy souhvězdí-Beta Žirafy. Dosahuje 4,8. magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojici hvězd 5,2. a 6,1. magnitudy, které na obloze dělí asi 3 úhlové minuty. Prostýma očima je tedy nejspíše nerozlišíte, k tomu je vhodný dalekohled. Jasnější složka je modrou hvězdou spektrálního zařazení B2, slabší je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0. Mohlo být jít ( ale také nemuselo ) o skutečnou, i když velmi širokou dvojhvězdu, někde mezi 600 a 700 světelnými roky od Země. Mnohem pravděpodobnější je, že jde pouze o optický pár. Slabší z dvojice bývá také označována jako 12 Žirafy.

V jižním výběžku souhvězdí, v blízkosti hranice s Vozkou, stojí za zmínku hvězda s označením 7 Žirafy. Leží necelých 7 stupňů jižně od hvězdy Beta Žirafy. Dosahuje 4,4. magnitudy a jde o bílou stálici spektrálního zařazení A1. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 370 světelných roků. Má blízkého hvězdného průvodce s oběžnou dobou 3,885 dne. Další průvodce 8. hvězdné velikosti obíhá v periodě asi 284 roků. K systému možná ještě patří další, vzdálený slabý průvodce 11. hvězdné velikosti.

Do jihozápadního rohu souhvězdí zasahuje výběžek mléčné dráhy. Najdeme tu také dvojici hvězd s katalogovým označením HIP 16228 a HIP 16281. Hvězdy od sebe dělí jen 1 stupeň.

HIP 16228 ( známá též pod označením CS Žirafy ) je tou severní a jasnější z dvojice. Dosahuje 4,2. magnitudy a jde o modrobílého veleobra spektrálního zařazení B9. Vzdálenost k této hvězdě příliš dobře neznáme, víme však, že je v řádu tisíců světelných roků. Hvězda je velmi mladá, její stáří činí jen několik milionů roků. Má dostatečnou hmotnost na to, aby jednou vybuchla ve formě supernovy.

HIP 16281 ( známá též pod označením CE Žirafy ) je tou jižní a slabší z této dvojice. Dosahuje 4,6. magnitudy. I v tomto případě jde o modrobílého veleobra spektrálního zařazení A0. Vzdálenost k této hvězdě také zatím neumíme spolehlivě určit. Od Země ji bude také dělit několik tisíc světelných roků.

Obě hvězdy vykazují drobné změny jasnosti, které však zaznamenají až citlivé měřící přístroje. Domníváme se, že obě mají dostatečnou hmotnost, aby jednou vybuchly ve formě supernovy. Obě by mohly také patřit k mladé hvězdné asociaci Camelopardalis OB 1, která se nachází ve vzdálenosti okolo 3000 světelných roků.

V jihozápadní části souhvězdí ještě leží pár hvězd jasnějších 5. hvězdné velikosti. Patří k nim i HIP 17587. Dosahuje 4,8. magnitudy. Skládá se ze žlutého obra spektrálního zařazení G2 a modré hvězdy patřící do spektrální třídy B. Kolem společného těžiště obíhají v periodě 16,8 let. Systém leží ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků. V jeho blízkosti-méně než 0,5 stupně západně leží o něco slabší stálice 5,1. magnitudy, s katalogovým označením HIP 17296. Ta se nachází v přibližně poloviční vzdálenosti od nás, někde okolo 520 světelných roků. Jde o červeného obra.

Stálici s označením HIP 18505 najdete necelého 1,5 stupně jihovýchodně od HIP 17587. Dosahuje 5,0. magnitudy a jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B9, ve vzdálenosti okolo 360 světelných roků.

Pokud postoupíme dále na sever dostaneme se ke hvězdě HIP 17884 ( též označovanou jako BE Žirafy ). Dosahuje 4,4. magnitudy a jde o červeného veleobra spektrálního zařazení M1. Vzdálenost odhadujeme na velmi zhruba 800 světelných roků. Řadíme jej k nepravidelným proměnným hvězdám, jas mírně kolísá v rozmezí asi 1 desetiny magnitudy.

Hvězdu s označením HIP 15520 ( známou též pod označením BK Žirafy ) naleznete v těsné blízkosti hranice s Kasiopejou. Dosahuje 4,7. magnitudy. Jde o modrého obra spektrálního zařazení B2, ve vzdálenosti okolo 750 světelných roků. Vykazuje také drobné změny jasnosti.

Ještě o něco více severněji leží Gama Žirafy. Nachází se také poblíž hranice s Kasiopejou. Dosahuje 4,6. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti zhruba 360 světelných roků. V důsledku vysoké rotační rychlosti okolo vlastní osy bude nápadně zploštělá.

Stálice s označení HIP 29997 leží více než 8 stupňů severovýchodně od Alfy Žirafy. Dosahuje 4,8. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A0, ve vzdálenosti okolo 175 světelných let.

HIP 33694 najdeme ve střední části souhvězdí. Dosahuje 4,6. magnitudy. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K4. Od nás jej dělí přibližně 185 světelných roků.

Asi 5,5 stupně severně od HIP 33694 leží HIP 36547, známá též pod označením VZ Žirafy. VZ Žirafy je polopravidelnou proměnnou hvězdou. Najdete ji nedaleko severního nebeského pólu. Jasnost kolísá mezi 4,8. a 5,0. magnitudy v periodě 23,7 dne. Je to změna, kterou je možné zaznamenat i při pozorování prostýma očima. Jde o červeného obra a příčinou světelných změn jsou pulsace. Proměnnou hvězdu od nás dělí zhruba 500 světelných roků.

Hvězdu s označením 78 Žirafy ( někdy též označovaná 32 Žirafy ) můžete vyhledat v severním výběžku souhvězdí. S hodnotou 4,8. magnitudy je nejjasnější hvězdou v hlavě Žirafy a jedinou jasnější 5. magnitudy. A to jen díky tomu, že jde ve skutečnosti o dvojici podobně jasných hvězd 5,3. a 5,8. magnitudy. Nachází se v odstupu jen 21,5 úhlové vteřiny, jsou tedy rozlišitelné až v dalekohledech. Obě hvězdy jsou bílé, patří do spektrální třídy A. Leží asi 295 světelných roků od Země.

Ve střední části souhvězdí, asi 7 stupňů severoseverovýchodně od Alfy Žirafy, můžete v místech s temnou oblohou spatřit nevýraznou mlhavou skvrnu o velikosti asi 2 stupně. Za kvalitních podmínek z ní vystupuje pár hvězd. Jde o řídké hvězdné seskupení Collinder 464. Tvoří jej 2 stálice jasnější 6. hvězdné velikosti a několik desítek slabších. Do 8. magnitudy obsahuje zhruba 15 kousků. Nejjasnější je modrobílý obr, spektrálního zařazení B9. S hodnotou 5,4. magnitudy je na temné obloze viditelný i prostýma očima. Druhá nejjasnější hvězda v této oblasti dosahuje 5,8. magnitudy. Jde o náhodnou skupinku hvězd.