Trojúhelník

Trojúhelník ( latinsky Triangulum, zkratka Tri ) je malé a poměrně nevýrazné souhvězdí, které najdeme mezi Andromedou a Beranem. Jeho tři nejjasnější hvězdy 3. až 4. hvězdné velikosti leží ve vrcholech téměř rovnoramenného, ostroúhlého trojúhelníku. Bylo známo již ve starověku. Řadíme ho k podzimním souhvězdím, vrcholí o půlnoci v polovině října. S rozlohou 132 stupňů čtverečních zaujímá 78. místo v pořadí velikosti. Trojúhelník hraničí se souhvězdím Andromedy, Ryb, Berana a Persea. Obsahuje jen 2 hvězdy jasnější 4. magnitudy a celkem 5 hvězd jasnějších 5. magnitudy.

Nejjasnější stálicí souhvězdí je Beta Trojúhelníku. Dosahuje 3,0. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A5, ve vzdálenosti okolo 127 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má asi 4,5 krát větší průměr než Slunce, 2,5 násobek jeho hmotnosti a povrchová teplota činí zhruba 8000 Kelvinů. Zrodila se před několika stovkami milionů roků. Z rozboru spektra víme, že má blízkého společníka, který ji obíhá s periodou 31,4 dne po značně výstředné dráze, v průměrné vzdálenosti asi 0,3 astronomické jednotky. Dvojhvězdu navíc obklopuje prachový disk.

Metallah ( Alfa Trojúhelníku ) dosahuje 3,4. magnitudy. Je druhou nejjasnější v souhvězdí. Jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F6, ve vzdálenosti asi 63 světelných roků od nás. Odhadujeme, že má asi 3 krát větší průměr než naše Slunce a zhruba 1,5 krát větší hmotnost. Povrchová teplota činí asi 6300 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že jde o těsnou dvojhvězdu, s oběžnou dobou pouhých 1,74 dne.

Gama Trojúhelníku dosahuje 4,0. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti přibližně 112 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má zhruba 2 krát větší průměr než naše Slunce. Hvězda vykazuje vysokou rotační rychlost, v důsledku čehož bude nejspíše nápadně zploštělá. Víme také, že je obklopena prachovým diskem. Gama Trojúhelníku je třetí nejjasnější hvězdou souhvězdí.

V blízkosti hvězdy Gama Trojúhelníku ( jen asi 1/3 stupně severně ) leží Delta Trojúhelníku, která dosahuje 4,8. magnitudy. I tato stálice je spektroskopickou dvojhvězdou. Skládá se ze žluté trpasličí hvězdy dosti podobné našemu Slunci ( spektrum G0 ) a oranžového trpaslíka. Kolem společného těžiště obíhají s periodou 10 dnů, po téměř kruhové dráze ve vzdálenosti okolo 0,1 astronomické jednotky. Dvojhvězdný systém od nás dělí asi 35 světelných roků.

Jota Trojúhelníku ( na některých mapách označovaná též jako 6 Trojúhelníku ) dosahuje 4,9. magnitudy. Jde o vícenásobný hvězdný systém. Hlavní složka je žlutou hvězdou spektrálního zařazení G5, průvodce je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F5. Obě složky jsou ještě spektroskopickými dvojhvězdami, takže jde o čtyřhvězdný systém. Jasnější složka má průvodce obíhajícího s periodou 14,7 dne, slabší složka má průvodce s periodou oběhu pouhých 2,2 dne. Čtyřhvězdu od nás dělí zhruba 290 světelných roků. Při pohledu prostýma očima jde ovšem pouze o jeden světelný bod.

Proměnná hvězda R Trojúhelníku leží ve východní části souhvězdí, asi 4 stupně východně od hvězdy Gama Trojúhelníku, v blízkosti hvězdy s označením 15 Trojúhelníku ( 5,1. magnitudy ). Jde o dlouhoperiodickou proměnnou typu Mira Ceti, jejíž jas kolísá mezi 5. až 13. hvězdnou velikostí ( 5,4. až 12,6. magnitudy ), v periodě 266 dní. V období kolem maxima je tedy na temné obloze viditelná i prostýma očima, jako slabá hvězdička. Vzdálenost této pulsující červené obří hvězdy příliš spolehlivě neznáme, odhadujeme ji na asi 1300 světelných roků od Země.

Nejvyhledávanějším objektem jak amatérských tak profesionálních astronomů je v souhvězdí Trojúhelníku galaxie M 33 ( NGC 598 ). Ze starých časů se dochovalo její pojmenování "Velká spirální mlhovina v Trojúhelníku". S celkovou jasností asi 5,7. magnitudy je za vynikajících pozorovacích podmínek viditelná i prostýma očima, jako velmi slabá, kruhová mlhavá skvrna, bez výraznějšího centrálního zjasnění, 4 stupně severozápadně od hvězdy Metallah ( Alfa Trojúhelníku ). Chce to skutečně temnou oblohu daleko od rušivých zdrojů osvětlení, kvalitní zrak a jeho dostatečně dlouhou adaptaci na tmu. M 33 je členem Místní skupiny galaxií, jejíž součástí je i naše Galaxie. Jde o spirální galaxii, natočenou k nám čelně, takže zejména na fotografiích můžeme obdivovat její spirální strukturu. Z poměrně malého jasného jádra vychází dvojice mohutných spirálních ramen, které doplňuje několik méně výrazných výběžků. Úhlové rozměry galaxie činí nejméně 73 krát 45 úhlových minut, její skutečný průměr odhadujeme na zhruba 70 000 světelných roků, což jsou asi ¾ velikosti naší Galaxie - Mléčné dráhy. Co se velikosti týče, vlastní M 33 bronzovou medaili mezi členy Místní skupiny galaxií, hned po M 31 ze souhvězdí Andromedy a naší mateřské Galaxii. Vzdálenost M 33 odhadujeme na zhruba 3 miliony světelných roků a nejspíše se tedy nachází ještě o něco dále než slavná galaxie M 31 z Andromedy. Může se tak stát nejvzdálenějším objektem, jaký kdy spatříte prostýma očima bez dalekohledu. M 33 je domovem mnoha miliard hvězd ( některé odhady hovoří o 30 až 40 miliardách hvězd náležících této galaxii ) i planet, množství otevřených i kulových hvězdokup a jasných i temných mlhovin. Zatím jsme zde nepozorovali žádný výbuch supernovy, čehož se však během několika desetiletí či staletí dočkáme. M 33 je po Velké galaxii v Andromedě ( M 31 ) druhou nejjasnější galaxií na severní obloze.