Malý lev

Malého lva ( latinsky Leo Minor, zkratka LMi ) zavedl v 17. století gdaňský starosta a především astronom J. Havelius. V díle Prodromus Astronomiae Havelius zavedl několik nových souhvězdí v místech, kde svítilo málo jasnějších hvězd. Malý lev vyplňuje prostor mezi souhvězdím Lva a Velké medvědice. Patří k nevýrazným souhvězdím a obsahuje jen slabé hvězdy, nejjasnější z nich jsou 4. hvězdné velikosti. Řadíme ho k jarním souhvězdím, vrcholí o půlnoci na přelomu února a března. S rozlohou 232 stupňů čtverečních je na 64. místě v pořadí velikosti. Hraničí se souhvězdími Velké medvědice, Rysa, Raka a Lva. Najdete zde jen jednu hvězdu jasnější 4. magnitudy a jen celkem 6 hvězd v souhvězdí je jasnějších 5. magnitudy.

Nejjasnější hvězda souhvězdí je označována jako 46 Malého lva a je také známa pod názvem Praecipua. Označení hvězd v Malém lvu je trochu chaotické. Místo toho aby Praecipua byla označena řeckým písmenem alfa, má přiděleno pouze číslo, naopak druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je označena řeckým písmenem beta. Ostatní jasnější hvězdy v souhvězdí mají zase už jen čísla zavedené anglickým astronomem Flamsteedem. Praecipua s jasností 3,8. magnitudy nijak zvlášť nevyniká. Najdeme ji na východní hranici souhvězdí. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K0, kterého od nás dělí vzdálenost přibližně 95 světelných roků. Má zhruba 8 krát větší průměr než naše Slunce a na povrchu dosahuje teploty okolo 4700 Kelvinů.

Beta Malého lva se jeví při pohledu prostýma očima jako jeden světelný bod 4,2. magnitudy. Ve skutečnosti ji tvoří dvojice hvězd s hodnotou 4,5. a 6,1. magnitudy, obíhajících kolem společného těžiště po velmi výstředné elipse, s periodou 38,6 roků. Hlavní složka je žlutým obrem spektrálního zařazení G8, průvodce je nažloutlý, spektrálního zařazení F8. Jejich průměry jsou zhruba 8 krát a 2 krát větší než průměr naší denní hvězdy. Dvojhvězdu dělí od Země asi 155 světelných roků. Beta Malého lva se nachází necelých 6 stupňů severozápadně od nejjasnější hvězdy souhvězdí-Praecipua. Je druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí.

30 Malého lva dosahuje 4,7. magnitudy. Leží necelých 6 stupňů západně od hvězdy Praecipua. Jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0. Nachází se ve vzdálenosti okolo 230 světelných roků.

37 Malého lva najdete zhruba 4 stupně jihozápadně od hvězdy Praecipua. Dosahuje 4,7. magnitudy. Je žlutým obrem spektrálního zařazení G1, ve vzdálenosti okolo 580 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 35 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 5500 Kelvinů. Její hmotnost by mohla být zhruba 4 krát větší než naší denní hvězdy.

Poblíž středu souhvězdí svítí stálice s označením 21 Malého lva. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A7, ve vzdálenosti okolo 90 světelných roků. Má asi 1,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje zhruba 7900 Kelvinů. Víme, že ji obklopuje prachový disk. Hvězda je nejspíše součástí takzvaného "Medvědího proudu"- otevřené hvězdokupy, jejíž jádro tvoří část obrazce Velkého vozu v souhvězdí Velké medvědice.

V západní části souhvězdí se prezentuje světelný bod s označením 10 Malého lva. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G8, ve vzdálenosti okolo 185 světelných roků.

R Malého lva je pulsující dlouhoperiodickou proměnnou hvězdou typu Mira Ceti. V době maxima se může přiblížit až 6. hvězdné velikosti a být na hranici viditelnosti prostýma očima pod temnou oblohou, v minimu klesá až na 13. hvězdnou velikost a je dostupná až silným dalekohledům. Světelné změny probíhají s periodou 372 dnů, jsou tedy jen o týden delší než pozemský rok. Vzdálenost této červené obří hvězdy odhadujeme na velmi nejistých 1700 světelných roků. Na obloze ji najdete v západní části souhvězdí, 3 stupně jihovýchodně od výše zmíněné stálice 10 Malého lva.