Jižní ryba
Jižní ryba ( latinsky Piscis Austrinus, zkratka PsA ) je malé, starobylé souhvězdí jižní oblohy. Podle staré báje má jít o rybu, která zachránila egyptskou královnu Isis před utonutím. Za tuto službu byla přenesená na oblohu. Na mnoha vyobrazeních pije vodu, která vytéká z Vodnářova džbánu. Od nás můžeme toto souhvězdí pozorovat jen nízko nad jižním obzorem. Najdeme ho pod souhvězdím Vodnáře. Jižní rybu snadno identifikujeme pomocí její dominantní stálice - Fomalhaut, která patří k nejjasnějším na obloze. Řadíme ji k podzimním souhvězdím. Vrcholí o půlnoci na přelomu srpna a září. S rozlohou 245 stupňů čtverečních je na 60. příčce mezi souhvězdími v pořadí velikosti. Jižní ryba hraničí se souhvězdími Kozoroha, Mikroskopu, Jeřába, Sochaře a Vodnáře. Fomalhaut je stálicí 1. hvězdné velikosti, ostatní stálice jsou již slabší 4. magnitudy. Souhvězdí obsahuje 8 hvězd mezi 4. a 5. hvězdnou velikostí.
Dominantní stálicí s jasností 1,2. magnitudy je zde Fomalhaut ( Alfa Jižní ryby ). Tvoří tlamu ryby. Vejde se do první dvacítky nejjasnějších stálic. Bez této hvězdy by se dalo celé souhvězdí od nás snadno přehlédnout. Za podzimních nocí ji můžeme snadno pozorovat nad jižním obzorem. Fomalhaut se nachází pouhých 25 světelných roků daleko. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A3. Ve srovnání s naším Sluncem je velmi mladá, se stářím asi 200 milionů roků. Má asi 16 krát větší zářivý výkon než naše denní hvězda, téměř dvakrát větší průměr a povrchovou teplotu asi 8500 Kelvinů. Podrobná pozorování nám ukázala, že ji obklopuje disk prachu, ze kterého se tvoří planety. V roce 2008 byl oznámen objev planety na oběžné dráze Fomalhautu, na základě pozorování prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu. Fomalhaut je členem takzvané Kastorovy pohybové skupiny. Jde o soubor hvězd, které mají podobné stáří, chemické složení a vykazují podobný pohyb prostorem. Pravděpodobně vznikly společně z jednoho mezihvězdného mračna. Pohybová skupina je pojmenována po hvězdě Kastor ( Alfa Blíženců ). Fomalhaut byla kdysi považována za jednu z královských hvězd. Sloužila spolu s dalšími třemi jasnými hvězdami při rozdělování roku na čtyři roční období. Těmito dalšími hvězdami byly Regulus ( Alfa Lva ), Aldebaran ( Alfa Býka ) a Antares ( Alfa Štíra ).
Fomalhaut.
Foto: Autor
Podrobný snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu ukazuje prachový prstenec v okolí hvězdy Fomalhaut. Je zajímavé, že hvězda se nenachází uprostřed tohoto prstence. Jeho střed je od Fomalhautu odsazen o asi 2,3 miliardy kilometrů. Vysvětlením excentrické polohy prstence je přítomnost planety, která kolem hvězdy obíhá po eliptické dráze, přičemž gravitačně ovlivňuje tvar a polohu prstence. Planeta je na snímku také zachycena, ve výřezu je znázorněna její poloha v jednotlivých letech. Prachový prstenec je relativně úzký ( tloušťka asi 4 miliardy kilometrů ) a jeho vnitřní okraj se nachází přibližně 19 miliard kilometrů od Fomalhautu. Disk je vůči pozemskému pozorovateli nakloněný o 24 stupňů. Na snímku bylo vlastní záření hvězdy odstíněno pomocí koronografu, aby byly viditelné detaily v jejím okolí.
Prachový prstenec
v okolí hvězdy Fomalhaut na infračerveném snímku z
kosmické observatoře Herschel.
Dobře je patrná
nesymetričnost prstence, je zřetelně jasnější v jižní části.
Prstenec je tvořen velmi drobnými prachovými částicemi.
Velikost prachového prstence obklopující Fomalhaut ve srovnání s velikostí naší sluneční soustavy.
Převzato z: en.wikipedia.org/wiki/Fomalhaut
Umělecká představa prachového disku s planetou v okolí hvězdy Fomalhaut.
Kredit: ESA, NASA, and L. Calcada (ESO for STScI)
Druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí je Epsilon Jižní ryby. Leží 4,5 stupně severozápadně od Fomalhautu. Dosahuje 4,2. magnitudy. Je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B8, ve vzdálenosti snad někde okolo 490 světelných roků. Odhadujeme, že má více než 3 krát větší průměr než Slunce. Nicméně velmi rychle rotuje okolo vlastní osy, takže bude mít nápadně zploštělý tvar.
Jen o chlup slabší než Epsilon Jižní ryby je Delta Jižní ryby. Dosahuje také 4,2. magnitudy. Je žlutým obrem spektrálního zařazení G8, ve vzdálenosti asi 155 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 12 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí přibližně 4800 Kelvinů. Nachází se 3 stupně jižně od Fomalhautu.
Gama Jižní ryby se nachází jen asi ¾ stupně jihozápadně od výše zmíněné Delty Jižní ryby. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A0. Vzdálenost odhadujeme na zhruba 215 světelných roků. Domníváme se, že má 2,5 až 3 krát větší průměr než Slunce. Její povrchová teplota činí asi 10 600 Kelvinů.
Beta Jižní ryby leží asi 6 stupňů jihozápadně od Fomalhautu. Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A1. Od nás ji dělí přibližně 140 světelných let. Má zhruba dvakrát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí asi 9500 Kelvinů.
Dostáváme se do západní poloviny souhvězdí, kde leží také pár hvězd jasnějších 5. magnitudy. Úhlově si blízká je trojice Mí, Tau a Ypsilon Jižní ryby.
Mí Jižní ryby dosahuje 4,5. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti okolo 135 světelných roků. Má asi 1,7 krát větší průměr než Slunce. Hvězda velmi rychle rotuje okolo vlastní osy, bude velmi výrazně zploštělá.
Tau Jižní ryby dosahuje 4,9. magnitudy. Nachází se jen asi 0,5 stupně severovýchodně od Mí Jižní ryby. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F6, ve vzdálenosti okolo 60 světelných roků. Hvězda je velikostně srovnatelná s naším Sluncem. Má však vyšší povrchovou teplotu - asi 6500 Kelvinů a také o něco vyšší hmotnost než naše denní hvězda.
Ypsilon Jižní ryby dosahuje 5,0. magnitudy. Leží 1 stupeň jižně od Mí Jižní ryby. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K4. Nachází se zhruba 425 světelných roků od Země.
V západní části souhvězdí se nachází také Jota Jižní ryby. Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B9, ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků.
