Šíp

Šíp ( latinsky Sagitta, zkratka Sge ) leží v mléčné dráze uvnitř letního trojúhelníku, napůl cesty mezi hvězdami Albireo ze souhvězdí Labutě a Altair ze souhvězdí Orla. S rozlohou 80 stupňů čtverečních jde o třetí nejmenší souhvězdí na obloze ( po souhvězdí Jižního kříže a Koníčka ). Bylo známo již ve starověku. Skládá se ze slabších hvězd, jejichž rozložení věrně napodobuje tvar opeřeného šípu. Šíp hraničí se souhvězdími Lištičky, Herkula, Orla a Delfína. Řadíme ho k letním souhvězdím, vrcholí o půlnoci v polovině července. Obsahuje 3 hvězdy jasnější 4. magnitudy a jen celkem 5 hvězd je jasnějších 5. magnitudy.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Gama Šípu. Dosahuje 3,5. magnitudy a jde o oranžového obra, ve vzdálenosti zhruba 260 světelných roků. Na základě měření odhadujeme, že má přibližně 55 krát větší průměr než naše Slunce. Hmotností převyšuje naše Slunce asi 2,5 krát. Její věk pravděpodobně nepřesahuje 1 miliardu roků. Hvězda tvoří hrot Šípu.

Druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí je Delta Šípu. Tvoří tělo Šípu. Dosahuje 3,7. magnitudy a je červenou obří hvězdou spektrálního zařazení M2, ve vzdálenosti snad někde okolo 580 světelných roků. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu. Průvodcem je modrobílá hvězda, její průměr je přibližně 2,7 krát větší než průměr Slunce. Kolem společného těžiště obíhají s periodou 10,2 let. Odhadujeme, že červený obr má zhruba 55 až 60 krát větší průměr než jeho modrobílý průvodce. Vykazuje drobné změny jasnosti. Střední vzdálenost mezi hvězdami odhadujeme na asi 9 astronomických jednotek.

Alfa Šípu nese jméno Sham. Je jedinou hvězdou v souhvězdí, která má jméno. Jde o žlutého obra spektrálního zařazení G1, v přibližné vzdálenosti 425 světelných roků. Při pohledu ze Země se jeví jako stálice 4,4. magnitudy. Odhadujeme, že svým průměrem překonává naši denní hvězdu zhruba 18 krát, hmotností asi čtyřikrát. Povrchová teplota dosahuje přibližně 5400 Kelvinů. Hvězda tvoří opeření Šípu.

Beta Šípu dosahuje 4,4. magnitudy. Jde také o žlutou obří hvězdu, tentokrát spektrálního zařazení G8, v přibližné vzdálenosti 440 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 30 krát větší průměr než Slunce. Přímé úhlové měření však dalo dosti rozdílnou hodnotu průměru hvězdy. Povrchová teplota dosahuje zhruba 4900 Kelvinů. Také tvoří opeření Šípu. Hvězdy Alfa a Beta Šípu jsou si podobné. Mají prakticky totožnou jasnost, obě jsou žlutými obry a nachází se v podobné vzdálenosti od Země. Na obloze je od sebe dělí 35 úhlových minut.

Dzéta Šípu dosahuje 5,0. magnitudy. Leží asi ¾ stupně severovýchodně od Delty Šípu. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, podle současných poznatků ve vzdálenosti okolo 255 světelných roků. Z rozboru spektra jsme se dozvěděli, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 23,2 roku. Průvodce také patří do spektrální třídy A. Složky jsou podobně jasné ( 5,6. a 6,0. magnitudy ) a oběžná dráha je silně výstředná. Odhadujeme, že mají přibližně 2,4 a 2 krát větší průměr než Slunce. Součástí systému je nejspíše i třetí slabá složka 9. hvězdné velikosti, patřící do spektrální třídy F, na velmi vzdálené orbitě.

Z proměnných hvězd bych na prvním místě zmínil S Šípu, na některých hvězdných mapách označovanou také jako 10 Šípu. Najdete ji 3 stupně jižně od hvězdy Gama Šípu, blízko hranice s Orlem. Jde o proměnnou typu Delta Cefea. Její jas kolísá mezi 5,2. až 6,0. magnitudy, s periodou 8,38 dne. Světelné změny jsou tedy na tmavé obloze zaznamenatelné i prostýma očima. Pulsující žlutou obří hvězdu od nás dělí několik tisíc světelných roků. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 676 dnů.

Jen asi 1 ¼ stupně severovýchodně od cefeidy S Šípu najdete další proměnnou hvězdu - VZ Šípu, na hvězdných mapách označovanou také jako 13 Šípu. Jde o červenou obří hvězdu patřící do spektrální třídy M, která nepravidelně mění jasnost mezi 5,3. a 5,6. magnitudy. Změnu jasu může zkušený pozorovatel zaznamenat na temné obloze i prostýma očima. Vzdálenost proměnné VZ Šípu odhadujeme na velmi zhruba 1000 světelných roků.