Pastýř

Pastýř ( latinsky Bootes, zkratka Boo ) je rozsáhlé souhvězdí severní oblohy. Bylo známé už ve starověku. Rozložení nejjasnějších hvězd Pastýře připomíná tvar nepříliš povedeného velkého písmena P. Někomu může připomínat i papírového draka. Dominantní je zde hvězda s názvem Arcturus, která je vůbec nejjasnější hvězdou severní oblohy. Řadíme ho k jarním souhvězdím, vrcholí o půlnoci začátkem května. S rozlohou 907 stupňů čtverečních je na 13. místě v pořadí velikosti. Pastýř sousedí se souhvězdími Honící psi, Vlasy Bereniky, Severní koruna, Drak, Herkules, Hlava Hada, Panna a Velká medvědice. Souhvězdí obsahuje jednu stálici nulté magnitudy, celkem 4 hvězdy jsou jasnější 3. magnitudy, 9 hvězd je jasnějších 4. magnitudy a asi 33 hvězd je jasnějších 5. magnitudy. Slabší hvězdy v severní části Pastýře kdysi tvořily dnes již neexistující souhvězdí Zední kvadrant ( přístroj k určování průchodu poledníkem a výšky nad obzorem, býval upevněn na zdi ), podle něj je však dodnes pojmenován meteorický roj Kvadrantid, které zdánlivě vyletují z těchto míst počátkem ledna.

Arcturus ( Alfa Pastýře ) je s hodnotou 0,0. magnitudy nejjasnější stálicí severní oblohy a když pomineme naše Slunce, tak je čtvrtou nejjasnější hvězdou na celé obloze. Na záda jí na severní obloze dýchá Vega ze souhvězdí Lyry, která je jen o chlup slabší. Arcturus byl první hvězdou, kterou se podařilo pozorovat ve dne dalekohledem ( v roce 1635 ). Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K1, ve vzdálenosti okolo 37 světelných roků od Země. Nápadného oranžového odstínu této stálice si snadno všimnete již při pohledu prostýma očima. Průměr hvězdy dosahuje asi 25 až 26 násobku průměru našeho Slunce, svítivostí ho překonává nejméně 110 krát a povrchová teplota činí zhruba 4000 stupňů Celsia. Hmotnost Arctura odhadujeme mezi 1 až 1,5 hmotnosti Slunce. Patří k nám nejbližším hvězdám tohoto druhu. Pomocí přesných měřících přístrojů bylo zjištěno nepatrné kolísání jasnosti ( 4 setiny magnitudy ) v periodě 8,3 dne. Příčinou drobných světelných změn jsou oscilace hvězdy. Arcturus patří ke starým hvězdám II. populace, ve srovnání se Sluncem a dalšími stálicemi ve slunečním okolí má nízký obsah kovů a vyznačuje se velkým vlastním pohybem po obloze-za rok na ní urazí 2,3 úhlové vteřiny jižním směrem ( za 800 let se na obloze posune o průměr Měsíčního kotouče ). Prostorová rychlost hvězdy činí asi 120 kilometrů za sekundu. Před jedním milionem let od současnosti, byste jej na obloze prostýma očima marně hledali, zrovna tak se ztratí z dohledu pozorovatelům bez přístrojů během příštího milionu let. Před dvěma miliony let se Arcturus nacházel ve směru dnešního souhvězdí Cefea, za další 2 miliony roků se bude potloukat ve směru souhvězdí Plachet. Nyní se na své cestě Galaxií nachází poblíž nejbližšího bodu ke Slunci. Neobvyklá trajektorie hvězdy a odlišné chemické složení ve srovnání s hvězdami slunečního okolí nasvědčuje tomu, že Arcturus původně k naší Galaxii vůbec nepatřil. Nejspíše vznikl v jiné, podstatně menší galaxii, která se s naší Mléčnou dráhou srazila někdy před 5 až 10 miliardami roků a zcela ji pohltila. Skládačku poznání Arcturova původu doplňuje objev takzvané Arcturovy pohybové skupiny. Jde o skupinu rychle se pohybujících stálic v naší Galaxii, které mají prakticky totožnou rychlost a směr pohybu jako samotný Arcturus. Alfa Pastýře je hvězdou podstatně starší než naše Slunce, má však podobnou hmotnost jako naše denní hvězda. Do stádia v jakém je Arcturus dnes, Slunce dospěje až za několik miliard roků.

Éta Pastýře si vysloužila jméno Muphrid. Je třetí nejjasnější v souhvězdí. Na pozemské obloze dosahuje 2,7. magnitudy a jde o žlutou hvězdu spektrálního zařazení G0, ve vzdálenosti asi 37 světelných roků od nás. Nažloutlý odstín hvězdy je možné postřehnout i při pohledu prostýma očima. Odhadujeme, že hvězda má asi 2,7 krát větší průměr než naše Slunce. Povrchová teplota dosahuje přibližně 6100 Kelvinů. Je spektroskopickou dvojhvězdou s periodou oběhu 494 dní. Průvodcem je trpasličí hvězda. Zajímavé je, že se Muphrid nachází v prakticky stejné vzdálenosti od nás jako Arcturus. Na obloze tyto hvězdy dělí asi 5 stupňů, v prostoru pak více než 3 světelné roky. Mají tak na sebe pěkný výhled... Z blízkosti Muphrid se jeví Arcturus jako hvězda ­- 5. magnitudy, a naopak z blízkosti hvězdy Arcturus se jeví Muphrid jako hvězda - 2,5. magnitudy. Nemáme žádné takto jasné hvězdy na noční obloze. Jde však pouze o náhodné setkání, tyto dvě hvězdy spolu mají pramálo společného.

Stálici s označením Tau Pastýře najdete 2 stupně jihozápadně od hvězdy Muphrid ( Éta Pastýře ). Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F6. Nachází se ve vzdálenosti okolo 50 světelných roků od Země. Má zhruba 1,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6400 Kelvinů. Ve velké vzdálenosti ji obíhá červená trpasličí hvězda. V roce 1996 byla objevena planeta o hmotnosti větší než 5 hmotnosti Jupiteru obíhající okolo hlavní složky v periodě 3,31 dne. Tento typ planet nazýváme "horcí Jupiteři". Domníváme se, že jde o obří plynné planety podobné Jupiteru v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od našeho Jupiteru se nachází natolik blízko své hvězdy, že jejich vnější plynné vrstvy jsou rozpáleny na vysokou teplotu. Předpokládáme, že tyto planety vznikly mnohem dále od hvězdy a postupně migrovaly blíž. Tau Pastýře b byla jednou z prvních objevených extrasolárních planet.

Ypsilon Pastýře leží 3 stupně jihojihozápadně od hvězdy Muphrid ( Éta Pastýře ). Dosahuje 4,0. magnitudy. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K5, ve vzdálenosti okolo 260 světelných roků.

Dzéta Pastýře leží asi 8 stupňů jihovýchodně od hvězdy Arcturus ( Alfa Pastýře ). Prostýma očima jeden světelný bod 3,8. magnitudy, ve skutečnosti ji tvoří dvě téměř stejně jasné složky 4,5. magnitudy. Kolem společného těžiště obíhají po silně výstředné dráze s periodou asi 124 roků. Obě hvězdy jsou bílé a mají shodné spektrální zařazení - A2. Dvojhvězdu od nás dělí přibližně 180 světelných roků.

Pí Pastýře leží necelých 7 stupňů jihovýchodně od hvězdy Arcturus. Dosahuje 4,5. magnitudy. Prostýma očima jeden světelný bod, ve skutečnosti jde o dvojici bílých hvězd 4,9. a 5,8. magnitudy, spektrálního zařazení B9 a A6. Jejich oběžná doba kolem společného těžiště je velmi dlouhá, v řádu tisíců let. Od Země je dělí přibližně 315 světelných roků.

Ksí Pastýře dosahuje 4,5. magnitudy. Najít ji můžete necelých 9 stupňů východně od nejjasnější hvězdy souhvězdí - Arcturus. Jde o žlutou trpasličí hvězdu spektrálního zařazení G8. Má asi 90 procent průměru našeho Slunce a patří k takzvaným rotačním proměnným hvězdám - její jas nepatrně kolísá v periodě 10,14 dne. Jde o dvojhvězdný systém-obíhá kolem společného těžiště s oranžovou trpasličí hvězdou spektrálního zařazení K4, která má asi 70 procent průměru našeho Slunce. Oběžná doba činí asi 152 roků a dráha je velmi silně výstředná. V době největšího přiblížení je od sebe dělí v prostoru jen asi 16 astronomických jednotek a naopak se během oběhu mohou od sebe vzdálit na více než 50 astronomických jednotek. Systém se nachází jen 22 světelných roků od Země. Ksí Pastýře je nejbližší hvězdou viditelnou prostýma očima v tomto souhvězdí.

Izar ( Epsilon Pastýře ) dosahuje 2,4. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K0. Hmotnost obra odhadujeme na asi čtyřnásobek hmoty Slunce, průměr dosahuje více než 30-ti násobku naší denní hvězdy a povrchová teplota činí přibližně 4500 stupňů Celsia. Má průvodce-bílou hvězdu spektrálního zařazení A2, s asi 2 krát větším průměrem než naše Slunce. Složky v prostoru dělí nejméně 185 astronomických jednotek a oběžnou dobu odhadujeme na více než 1 tisíc roků. Rozborem spektra slabší složky bylo zjištěno, že jde o dvojhvězdu. Trojhvězdný systém Izar ( který se však při pohledu prostýma očima jeví pouze jako jeden světelný bod ) se nachází ve vzdálenosti přibližně 205 světelných roků od Země.

Je druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí.

V těsné blízkosti Izaru ( Epsilon Pastýře ), jen asi 0,6 stupně jihozápadně, leží proměnná 34 ( W ) Pastýře. Jde o červenou obří hvězdu patřící do spektrální třídy M, jejíž jasnost nepravidelně či polopravidelně kolísá v rozmezí 4,7. až 5,4. magnitudy. V poslední době však vykazuje menší změny jasnosti. Příčinou světelných změn jsou pulsace. Vzdálenost proměnné odhadujeme na zhruba 700 světelných roků od nás. Hvězda je na tmavé obloze prostýma očima snadno viditelná v blízkosti Izaru. Načervenalý odstín však ukáže až dalekohled.

Ró Pastýře můžete vyhledat 4,5 stupně severozápadně od hvězdy Izar ( Epsilon Pastýře ). Dosahuje 3,6. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3. Od Země jej dělí zhruba 160 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 20 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje asi 4300 Kelvinů.

Sigma Pastýře svítí 3,5 stupně severozápadně od hvězdy Izar ( Epsilon Pastýře ) a necelý stupeň jihovýchodně od výše zmíněné Ró Pastýře. Dosahuje 4,5. magnitudy. Je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F2, ve vzdálenosti okolo 50 světelných roků. Má přibližně 1,4 krát větší průměr než Slunce. Je obklopena prachovým diskem.

Delta Pastýře se nachází ve východní části souhvězdí, v blízkosti hranice se Severní korunou. Dosahuje 3,4. magnitudy. Je žlutým obrem spektrálního zařazení G8. Má přibližně 10 až 11 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4900 Kelvinů. Od nás jej dělí zhruba 120 světelných roků. Ve velké vzdálenosti má průvodce, žlutou hvězdu spektrálního zařazení G0, která je podstatně slabší - dosahuje 7,8. magnitudy. Je podobná našemu Slunci.

Alkalurops ( Mí Pastýře ) se také nachází ve východní části souhvězdí. Dosahuje 4,2. magnitudy. Jde o čtyřhvězdný systém. Hlavní složka je nažloutlá, spektrálního zařazení F0. Odhadujeme, že má přibližně 2 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7200 Kelvinů. Na velmi vzdálené orbitě ji doprovází dvojice žlutých hvězd, patřících do spektrální třídy G. Rozbor spektra hlavní složky naznačuje, že i ona má blízkého průvodce s oběžnou dobou 299 dnů. Systém se nachází ve vzdálenosti okolo 120 světelných roků. Při pohledu prostýma očima je ovšem Alkalurops pouze jedním světelným bodem.

Nekkar ( Beta Pastýře ) je žlutou obří hvězdou ( spektrum G8 ) ve vzdálenosti okolo 225 světelných roků od naší rodné planety. Z této vzdálenosti ji pozorujeme jako stálici 3,5. magnitudy. Má přibližně 20 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí zhruba 4900 Kelvinů.

V severovýchodní části souhvězdí můžete již prostýma očima rozlišit dvojici Ný 1 a Ný 2 Pastýře. Chce to však kvalitní zrak a temnou oblohu na pozorovacím stanovišti. Obě hvězdy jsou prakticky stejně jasné - 5,0. magnitudy a na obloze je dělí 11 úhlových minut. V tomto případě jde však pouze o optickou dvojhvězdu, hvězdy se nacházejí v dosti rozdílných vzdálenostech od Země a vedle sebe se nám promítají jen náhodou. Jedna z nich ( ta západní ) má oranžovou barvu ( spektrum K5 ), druhá je bílá ( spektrum A5 ). Barevného odstínu si však všimnete až při pohledu dalekohledem ( pokud pomineme některé výjimky, můžete spatřit barevný odstín prostýma očima u hvězd do asi 3. magnitudy ). Vzdálenost bílé hvězdy odhadujeme na více než 400 světelných roků, oranžová stálice se nachází přibližně v dvojnásobné vzdálenosti. Tuto optickou dvojici můžete vyhledat prostřednictvím hvězdy Nekkar ( Beta Pastýře ), leží necelých 6 stupňů východně od této hvězdy. Víme také, že samotná Ný 2 Pastýře se skládá z dvojice prakticky identických bílých hvězd, které obíhají kolem společného těžiště po téměř kruhové dráze v periodě 8,5 roku.

Seginus ( Gama Pastýře ), někdy také nazývaná Haris, je stálicí třetí velikosti ( 3,0. magnitudy ). Od Země ji dělí asi 85 světelných roků a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A7. Má zhruba 3,5 krát větší průměr než naše Slunce a poměrně svižně se otáčí okolo vlastní osy. Povrchová teplota dosahuje asi 7600 Kelvinů.

Lambda Pastýře svítí v severní části souhvězdí, za koncem oje Velkého vozu. Dosahuje 4,2. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A0. Nachází se ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků. Má přibližně 1,7 krát větší průměr než Slunce. Také se vyznačuje poměrně rychlou rotací kolem vlastní osy.

V severním výběžku souhvězdí, v blízkosti hranice s Velkou medvědicí, nad začátkem oje Velkého vozu, leží trojúhelník slabších stálic 4. až 5. hvězdné velikosti. Nejjasnější z nich nese označení Théta Pastýře. Dosahuje 4,0. magnitudy. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F7, ve vzdálenosti okolo 47 světelných roků. Má přibližně 1,7 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje zhruba 6300 Kelvinů.

Druhou nejjasnější stálicí z tohoto tria je Kappa Pastýře. Dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A8, ve vzdálenosti okolo 160 světelných roků. Má o dvě hvězdné třídy slabšího průvodce, který je žlutobílou hvězdou spektrálního zařazení F1. V prostoru je od sebe dělí stovky astronomických jednotek a oběžná doba je v řádu tisíců let. Rozbor spektra naznačuje, že slabší složka je ještě navíc dvojhvězdou s oběžnou dobou 4,9 let.

Jota Pastýře je s hodnotou 4,7. magnitudy nejslabší z tohoto tria. Leží jen asi 36 úhlových minut jihovýchodně od Kappa Pastýře. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A9, ve vzdálenosti okolo 95 světelných roků. Má podobný průměr jako naše Slunce.