Lev

Lev ( latinsky Leo, zkratka Leo ) je zvířetníkové souhvězdí, které svým tvarem připomíná ležícího krále zvířat. Skutečně si lze ve hvězdném obrazci toto zvíře velmi dobře představit. Podle řecké mytologie šlo o strašlivého nemejského lva, kterého zabil Herkules. Patří k nejvýraznějším souhvězdím jarní oblohy. Dominantní je zde hvězda Regulus ( Alfa Lva ). Střed obrazce vrcholí o půlnoci koncem února. S rozlohou 947 stupňů čtverečních je na 12. místě v pořadí velikosti. Lev sousedí se souhvězdími Velké medvědice, Malého lva, Rysa, Raka, Hydry, Sextantu, Poháru, Panny a Vlasů Bereniky. Souhvězdí obsahuje 1 hvězdu jasnější 2. magnitudy, celkem 5 hvězd jasnějších 3. magnitudy, 13 hvězd jasnějších 4. magnitudy a asi 33 hvězd jasnějších 5. magnitudy.

Dominující stálicí souhvězdí s hodnotou 1,4. magnitudy je Regulus ( Alfa Lva ). Patří do třetí desítky nejjasnějších hvězd na obloze a tvoří jeden z vrcholů "jarního trojúhelníku". Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B7, ve vzdálenosti asi 80 světelných roků od Země. Namodralého odstínu si můžete všimnout již při pohledu prostýma očima. Regulus patří k rychle rotujícím hvězdám. Zatímco našemu Slunci trvá jedna otočka necelý měsíc, Regulus to zvládne za necelých 16 hodin. Obvodová rychlost na rovníku dosahuje 1,1 milionů kilometrů za hodinu. Vzniká tak velká odstředivá síla, která hvězdu zformovala do tvaru ragbyového míče. Výpočty naznačují, že pokud by hvězda rotovala o 16% rychleji, začala by se vlivem velké odstředivé síly rozpadat. Rovníková osa Regula dosahuje 4,16 a polární osa 3,14 slunečních průměrů. Kromě zploštělého tvaru najdeme u Regula ještě jednu zvláštnost-na pólech je jasnější než na rovníku. Zatímco v rovníkových oblastech dosahuje teplota asi 10 000 stupňů Celsia, na pólech je to o 5000 stupňů víc. Při pohledu od pólu se tak Regulus jeví 5 krát jasnější než na rovníku. Rotační osa hvězdy je natočena o 86 stupňů vzhledem k severnímu pólu na naší obloze. Hmotnost Alfy Lva odhadujeme na asi 3,5 násobek hmotnosti našeho Slunce, její stáří nepřevyšuje několik stovek milionů roků, podle novějších studií se věk hvězdy odhaduje na pouhých 50 milionů roků. Regulus se nepohybuje vesmírným prostorem osamoceně. Doprovod mu dělá trojice trpasličích hvězd. Regulus B je oranžovým trpaslíkem spektrální třídy K, Regulus C je červeným trpaslíkem spektrální třídy M. Tuto dvojici trpaslíků dělí od sebe v prostoru asi 100 astronomických jednotek a okolo společného těžiště oběhnou jednou za přibližně 2000 roků. Od hlavní složky - Regula A je dělí velmi zhruba 4200 astronomických jednotek a společně kolem něj oběhnou za více než 100 000 let. Samotnou hlavní složku ( Regulus A ) obíhá ve vzdálenosti jen zhruba 50 milionů kilometrů další trpasličí hvězda. Pravděpodobně jde o bílého trpaslíka. Jeden oběh dokončí za 40 dnů. Celkově je tedy Regulus čtyřhvězdným systémem.

Stálici s označením 31 Lva najdete 2 stupně jižně od Regula ( Alfa Lva ). Dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K4, ve vzdálenosti okolo 300 světelných roků.

Omikron Lva, známá též pod jménem Subra, se nachází asi 7 stupňů jihozápadně od Regula. Dosahuje 3,5. magnitudy. Od nás ji dělí vzdálenost přibližně 130 světelných roků. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 14,5 dne. Primární složka je nažloutlá, patří do spektrální třídy F, průvodce je bílou hvězdou patřící do spektrální třídy A. Složky mají asi 5,5 a 2,5 krát větší průměr než Slunce.

Ró Lva najdete asi 6,5 stupně jihovýchodně od Regula. Dosahuje 3,8. magnitudy. Jde o modrou veleobří hvězdu spektrálního zařazení B1. Od Země ji dělí několik tisíc světelných roků. Její povrchová teplota činí asi 24 000 Kelvinů. Hvězda má dostatečnou hmotnost na to, aby jednou vybuchla jako supernova. Domníváme se, že přesahuje hmotnost našeho Slunce nejméně 20 krát. Její průměr činí několik desítek průměrů Slunce. Je velmi mladá, její stáří odhadujeme jen na několik milionů roků. Zajímavé je, že stálice těchto parametrů leží poměrně daleko od pásu mléčné dráhy. Do současné polohy byla nejspíše vymrštěna prostřednictvím nějaké gravitační interakce s jinými hvězdami v místě svého zrodu.

Denebola ( Beta Lva ) dosahuje na pozemské obloze 2,1. magnitudy. Nachází se v zadní části Lva, kde tvoří jeho ocas. Je bílou stálicí spektrálního zařazení A3 a od nás ji dělí vzdálenost asi 36 světelných roků. Jde také o poměrně mladou hvězdu se stářím několika stovek milionů roků. Má asi 1,7 průměru našeho Slunce. Díky vysoké rotační rychlosti však bude nejspíše silně zploštělá. Průměrnou povrchovou teplotu odhadujeme na 8500 Kelvinů. Zároveň patří k proměnným hvězdám typu Delta Štítu - vykazuje drobné světelné změny v rozmezí několika hodin, které odhalí až citlivé měřící přístroje. Denebola vykazuje silný infračervený přebytek, což naznačuje, že ji obklopuje prachový disk. Jde o třetí nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva.

Coxa, známá též pod jménem Chertan ( Théta Lva ) se nachází asi 8,5 stupně západně od hvězdy Denebola ( Beta Lva ). Je bílou stálicí spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti okolo 165 světelných roků. Pozorovatelům ze Země se jeví jako hvězda 3,3. magnitudy. Povrchová teplota činí asi 9300 Kelvinů. Její stáří odhadujeme na několik stovek milionů roků. Průměr má asi 4 krát větší než Slunce. Coxa také vykazuje infračervený přebytek, je tedy pravděpodobně obklopena prachovým diskem.

Stálice s označením 93 Lva se nachází necelých 6 stupňů severně od Deneboly ( Beta Lva ). Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o bílou hvězdu patřící do spektrální třídy A, ve vzdálenosti okolo 230 světelných roků. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 71,7 dne. Průvodcem je žlutá hvězda patřící do spektrální třídy G.

Zosma ( Delta Lva ) dosahuje 2,6. magnitudy a je bílou hvězdou spektrálního zařazení A4. Od nás ji dělí přibližně 58 světelných roků. Má asi 2,1 krát větší průměr než Slunce. Její povrchová teplota činí zhruba 8300 Kelvinů. Díky vysoké rotační rychlosti bude nejspíše nápadně zploštělá. Na základě umístění a trajektorie této hvězdy v prostoru se domníváme, že může být členem pohybové hvězdokupy Velké medvědice. Zosma je čtvrtou nejjasnější hvězdou souhvězdí.

Světelný bod s označením 60 Lva najdeme necelé 3 stupně západně od hvězdy Zosma ( Delta Lva ). Dosahuje 4,4. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti okolo 127 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 2 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 9100 Kelvinů.

54 Lva leží až na samotné hranici s Malým lvem, 6 stupňů severozápadně od hvězdy Zosma ( Delta Lva ). Dosahuje 4,3. magnitudy. Prostýma očima jeden světelný bod, ve skutečnosti dvojice bílých hvězd ( spektrum A1 a A2 ) 4,5. a 6,3. magnitudy. Slabší z dvojice je ještě navíc spektroskopickou dvojhvězdou. Systém se nachází zhruba 290 světelných roků od nás.

Algieba ( Gama Lva ) se jeví při pohledu prostýma očima jako jeden světelný bod 2,0. magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojici hvězd 2,3. a 3,5. magnitudy, obíhajících okolo společného těžiště. Jasnější z dvojice je oranžovým obrem spektrálního zařazení K1, slabší průvodce je žlutým obrem spektrálního zařazení G7. Odhadujeme, že mají asi 29 a 12 krát větší průměr než Slunce. Okolo společného těžiště obíhají po dosti výstředné dráze s periodou přesahující 500 roků. Od Země je dělí asi 130 světelných roků. Okolo primární složky obíhá planeta ( mohlo by jít také o hnědého trpaslíka ) o minimální hmotnosti 8,78 Jupiteru v periodě 429 dnů. Pravděpodobně nebude jediná na oběžné dráze této hvězdy. Algieba je druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí.

Asi 23 úhlových minut jižně od Algieby můžete již prostýma očima spatřit optického průvodce. Nese označení 40 Lva. Dosahuje 4,8. magnitudy a jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F6, ve vzdálenosti okolo 70 světelných roků.

Éta Lva dosahuje 3,5. magnitudy. Leží přes 4 stupně jihozápadně od Algieby ( Gama Lva ). Jde o bílou veleobří hvězdu spektrálního zařazení A0. Povrchová teplota dosahuje asi 9700 Kelvinů. Vzdálenost hrubě odhadujeme na přibližně 1300 světelných roků. Má průvodce, hvězdu pravděpodobně patřící do spektrální třídy B.

Adhafera ( Dzéta Lva ) dosahuje 3,4. magnitudy a nachází se ve vzdálenosti okolo 275 světelných roků. Je žlutobílou obří hvězdou spektrálního zařazení F0. Odhadujeme, že má asi 10 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7000 Kelvinů. Jen 5,4 úhlové minuty severozápadně od ní leží slabý optický průvodce 5,9. magnitudy. Nese označení 35 Lva. Je žlutou hvězdou spektrálního zařazení G2, ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků. Pokud máte kvalitní zrak a temnou oblohu na pozorovacím stanovišti, můžete se pokusit o její spatření. Díky velkému rozdílu jasností těchto dvou hvězd však nemusí jít o nic snadného. Další slabá hvězda 5,8. magnitudy leží asi 1/3 stupně jihovýchodně od Adhafery. Tu spatříte snáz. Nese označení 39 Lva. Je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F8, ve vzdálenosti okolo 75 světelných let. Adhafera leží v hlavě Lva.

Součástí hlavy Lva je také stálice s označením Mí Lva. Známá je též pod jménem Ras Elased Borealis. Dosahuje 3,9. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3, ve vzdálenosti okolo 125 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 13 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4500 Kelvinů.

Další jasnější stálicí v hlavě Lva je Epsilon Lva. Známe ji též pod jménem Ras Elased Australis. Dosahuje 3,0. magnitudy a je žlutou obří hvězdou spektrálního zařazení G1, ve vzdálenosti asi 250 světelných let. Odhadujeme, že má zhruba 22 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí přibližně 5300 Kelvinů.

Alterf ( Lambda Lva ) je též součástí Lví hlavy. Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K5. Nachází se ve vzdálenosti okolo 330 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 46 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje asi 4000 Kelvinů.

Kappa Lva leží v severozápadní části souhvězdí, v blízkosti hranice s Rakem. Dosahuje 4,5. magnitudy. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků. Má přibližně 17 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4400 Kelvinů.

Jota Lva se nachází v jihovýchodní části souhvězdí. Dosahuje 4,0. magnitudy. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F2. Od Země ji dělí přibližně 77 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 2,4 větší průměr než Slunce. Obíhá kolem společného těžiště po vysoce výstředné dráze se žlutou trpasličí hvězdou 6,7. magnitudy, spektrálního zařazení G3. Tato hvězda je velmi podobná našemu Slunci. Oběžná doba činí 186 let.

Sigma Lva se nachází v jižním výběžku souhvězdí. Dosahuje 4,0. magnitudy. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B9, ve vzdálenosti okolo 220 světelných let. Má přibližně 3 až 3,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 10 000 Kelvinů.

Součástí jižního výběžku souhvězdí je také Ypsilon Lva. Nachází se v těsné blízkosti hranice s Pannou. Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o žlutooranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení G9, ve vzdálenosti okolo 180 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 11 krát větší průměr než Slunce.

V jižním výběžku souhvězdí je ještě jedna hvězda jasnější 4,5. magnitudy. Nese označení Fí Lva. Dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A7, ve vzdálenosti okolo 185 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 2,8 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7500 Kelvinů.

Přibližně 5 stupňů západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí - Regula, možná najdete hvězdičku s označením R Lva. Jde o dlouhoperiodickou proměnnou pulsující hvězdu typu Mira Ceti. V maximu jasnosti se obvykle pohybuje okolo 5. hvězdné velikosti a může být pod temnou oblohou snadno viditelná prostýma očima. Naopak v minimu klesá na 10. či 11. hvězdnou velikost a je viditelná až lepším amatérským dalekohledem. Perioda světelných změn kolísá okolo 312 dní. Kdybychom tuto veleobří červenou hvězdu umístili do středu sluneční soustavy, tak ještě naše Země by se ocitla pod povrchem hvězdy. Vnější vrstvy atmosféry jsou však velice řídké a hvězda si nedokáže udržet symetrický kulový tvar. Od nás R Lva dělí velmi zhruba 370 světelných roků.