Váhy

Váhy ( latinsky Libra, zkratka Lib ) není příliš nápadné zvířetníkové souhvězdí. Najdeme je na ekliptice mezi Štírem a Pannou, na jižní obloze. Původně patřily k souhvězdí Štíra, kde tvořily jeho klepeta. Nejjasnější hvězdy vytváří na obloze nepravidelný čtyřúhelník. Jsou jediným zvířetníkovým souhvězdím, které znázorňuje předmět a ne bytost, či zvíře. Považujeme je za symbol spravedlnosti a rovnováhy. Patří k souhvězdím letní oblohy, vrcholí o půlnoci v první třetině května. S rozlohou 538 stupňů čtverečních zaujímají 29. místo v pořadí velikosti. Váhy hraničí s Hlavou Hada, Pannou, Hydrou, Kentaurem, Vlkem, Štírem a Hadonošem. Souhvězdí obsahuje 2 hvězdy jasnější 3. magnitudy, celkem 6 hvězd jasnějších 4. magnitudy a celkem asi 16 hvězd jasnějších 5. magnitudy.

Nejjasnější stálice souhvězdí nese jméno Zubeneschamali ( Beta Vah ). Dosahuje 2,6. magnitudy a jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B8, ve vzdálenosti asi 185 světelných roků od Země. Někteří pozorovatelé tvrdí, že ji vidí v nazelenalém odstínu. Beta Vah má přibližně 5 krát větší průměr než naše Slunce. Povrchová teplota dosahuje zhruba dvojnásobku povrchové teploty Slunce ( asi 12 000 Kelvinů ). Hvězda vykazuje poměrně velkou rotační rychlost, v důsledku čehož bude nápadně zploštělá. Podle starověkých astronomů Eratosthena a Ptolemaia byla tato hvězda stejně jasná, či ještě jasnější než nedaleká Antares ze sousedního souhvězdí Štíra. Jsou dvě možnosti - buď Antares od té doby zjasnila, nebo naopak Beta Vah snížila jasnost.

Zubenelgenubi ( Alfa Vah ) je druhým nejjasnějším světelným bodem v souhvězdí. Jde však o trojhvězdný systém. Jasnější složka dosahuje 2,8. magnitudy, slabší 5,2. magnitudy a na obloze je dělí 231 úhlových vteřin. Spatřit je odděleně prostýma očima nemusí být vůbec snadné, hlavně díky značnému rozdílu jasností. Pokud jste bystrozrací, můžete se o to za dobrých pozorovacích podmínek pokusit. Průvodce leží severozápadně od jasnější složky. Jde pravděpodobně o skutečnou fyzickou dvojhvězdu s velmi dlouhou oběžnou dobou, kterou odhadujeme na nejméně 200 000 roků. Hvězdy od sebe v prostoru dělí nejméně 5500 astronomických jednotek. Jasnější složka je ještě navíc spektroskopickou dvojhvězdou. Skládá se z těsné dvojice bílých hvězd, patřících do spektrální třídy A. V prostoru je od sebe dělí jen několik desetin astronomické jednotky. Vzdálená třetí složka je spektrálního zařazení F4. I ona má hvězdného průvodce s oběžnou dobou 5870 dnů. Součástí Alfy Vah by mohla být ještě pátá, velmi vzdálená hvězda, s označením KU Vah. Leží asi 2,6 ! stupně západně od hlavní složky. Dosahuje 7,2. magnitudy ( prostýma očima tedy není viditelná ) a jde o žlutého trpaslíka patřícího do spektrální třídy G. Přestože je od hlavních složek vzdálena více než 3 světelné roky, vykazuje stejný pohyb prostorem. Systém Zubenelgenubi se nachází ve vzdálenosti asi 76 světelných roků od nás. Alfa Vah je pravděpodobným členem takzvané Kastorovy pohybové skupiny. Jde o hvězdy v různých částech oblohy, které vykazují shodné stáří, pohyb vesmírným prostorem a podobné chemické složení. V minulosti byly součástí jedné otevřené hvězdokupy, která se již rozpadla.

Názvy dvou nejjasnějších hvězd v souhvězdí jsou v překladu Severní klepeto a Jižní klepeto. Kdysi patřily k souhvězdí Štíra, který sem podle starých vyobrazení zasahoval.

Sigma Vah dosahuje 3,3. magnitudy. Najdete ji v jižní části souhvězdí, hned za ocasem Hydry. Jde o červenou obří hvězdu spektrálního zařazení M3, ve vzdálenosti asi 290 světelných roků od nás. Hvězda vykazuje v polopravidelných intervalech drobné změny jasnosti, které však prostýma očima nejspíše nezaznamenáte, jelikož dosahují pouze asi 0,16. magnitudy. Jejich příčinou jsou pulsace. Povrchová teplota Sigmy Vah dosahuje zhruba 3600 Kelvinů a odhadujeme, že má zhruba 110 krát větší průměr než naše Slunce. Je třetí nejjasnější hvězdou souhvězdí.

Ypsilon Vah je s hodnotou 3,6. magnitudy čtvrtou nejjasnější hvězdou ve Vahách. Najdete ji v jižním výběžku souhvězdí, nedaleko hranice s Vlkem. U nás vystupuje jen poměrně nízko nad obzor. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3, ve vzdálenosti okolo 225 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má zhruba 30 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje přibližně 4200 Kelvinů. Má slabého průvodce 11. hvězdné velikosti.

Tau Vah svítí až téměř na samotné jižní hranici souhvězdí, asi 1,7 stupně jižně od výše zmíněné Ypsilon Vah. Dosahuje 3,7. magnitudy. Je modrou hvězdou spektrálního zařazení B2. Od nás ji dělí zhruba 365 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 20 000 Kelvinů. Pravděpodobně jde o člena hvězdné asociace Scorpius-Centaurus.

Gama Vah, známá též pod jménem Zubenelakrab leží ve střední části souhvězdí. Dosahuje 3,9. magnitudy. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti okolo 165 světelných roků. Má přibližně 15 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje 4800 Kelvinů.

Théta Vah leží ve východní části souhvězdí. Dosahuje 4,1. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K0. Nachází se ve vzdálenosti okolo 170 světelných roků. Domníváme se, že má asi 16 krát větší průměr než Slunce a přibližně dvojnásobnou hmotnost.

Stálici s označením 16 Vah najdete v severní části souhvězdí. Dosahuje 4,5. magnitudy. Je žlutobílou hvězdou spektrálního zařazení F0. Od Země ji dělí zhruba 90 světelných let. Má přibližně 2 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7000 Kelvinů.

Zákrytovou proměnnou typu Algol je Delta Vah. Najdete ji v severní části souhvězdí, asi 4 stupně západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí ( Beta Vah ). S periodou 2,33 dne mění jasnost mezi 4,9. a 5,9. magnitudy. Světelné změny jsou tedy na temné obloze snadno zaznamenatelné i při pozorování prostýma očima. Pokles jasnosti od maxima k minimu trvá 6 hodin. Mezi oběma hlavními minimy leží sotva postřehnutelné vedlejší minimum, kdy se průvodce schová za jasnější složku a jasnost poklesne o pouhých 0,1. magnitudy. Hlavní složkou těsné dvojhvězdy je modrobílá hvězda spektrálního zařazení B9, či A0, průvodcem je pravděpodobně žlutá, či žlutooranžová hvězda patřící do spektrální třídy G, nebo K. Hvězdy jsou od sebe odděleny přibližně 0,064 astronomické jednotky. Delta Vah je od nás vzdálena asi 300 světelných roků. Mezi pozorovateli si vysloužila přezdívku "Algol jihu".

V blízkosti východní hranice souhvězdí najdete hvězdu s označením 48 Vah, pozorovatelům proměnných hvězd známou také pod označením FX Vah. Jde o modrou hvězdu patřící do spektrální třídy B, kterou od nás dělí zhruba 470 světelných roků. Řadíme ji k asociaci Scorpius - Centaurus. Patří k nejrychleji rotujícím hvězdám hlavní posloupnosti, jaké známe. Velmi rychlá rotační rychlost se významně podepisuje na tvaru hvězdy. 48 Vah je tedy nejspíše velmi silně zploštělá, chladnější v rovníkových a teplejší v polárních oblastech. V rovníkové oblasti ji navíc obepíná mohutný plynný disk. V nepravidelných intervalech hvězda vykazuje drobné změny jasnosti v rozmezí 4,8. až 5,0. magnitudy. Zkušený pozorovatel je může zaznamenat i při pozorování prostýma očima. Příčinou těchto světelných změn jsou obří erupce. Hvězda je poměrně mladá, se stářím jen několik desítek milionů roků. Odhadujeme, že má zhruba 3 krát větší průměr než Slunce.