Blíženci

Blíženci ( latinsky Gemini, zkratka Gem ) jsou zimním souhvězdím. Střední část hvězdného obrazce vrcholí o půlnoci začátkem ledna.

Podle staré řecké báje představují Blíženci dvojčata Kastora a Polluxe, syny spartské královny Ledy a bratry trojské Heleny. Bratři se měli tak rádi, že po smrti jednoho z nich se druhému nechtělo žít. Souhvězdí je symbolem velké bratrské lásky a jednoty. Blíženci jsou jedním ze zvířetníkových souhvězdí a částečně leží v mléčné dráze. Na ekliptice je najdeme mezi Rakem a Býkem. Jeho nejvýraznější hvězdy vytváří na obloze nepravidelný obdélník. A společně se slabšími hvězdami v jeho okolí si lze při troše fantazie představit dvě postavy držící se za ruce. S rozlohou 514 stupňů čtverečních jde o 30. největší souhvězdí. Blíženci sousedí se souhvězdími Rysa, Vozky, Býka, Oriona, Jednorožce, Malého psa a Raka. Souhvězdí obsahuje 3 stálice jasnější 2. hvězdné velikosti, 4 stálice jsou jasnější 3. hvězdné velikosti, 12 stálic je jasnějších 4. hvězdné velikosti a do 5. hvězdné velikosti napočítáme asi 25 stálic.

Souhvězdí můžeme na obloze lehce identifikovat pomocí jeho dvou nejjasnějších hvězd - Kastora a Polluxe. Na obloze je od sebe dělí jen 4,5 stupně. Pollux je sice označen jako Beta Blíženců, ale přesto je jasnější než Kastor ( Alfa Blíženců ). Začneme tedy nejjasnější hvězdou souhvězdí. Pollux dosahuje 1,1. magnitudy a ve vzdálenosti 34 světelných roků je od Země nejbližším hvězdným obrem. Má spektrální zařazení K0 a jeho naoranžovělé barvy si jistě všimnete již při pohledu pouhýma očima. Hmotnost této stálice je přibližně 2 krát větší než naší denní hvězdy, její průměr je asi 9 krát větší. Povrchovou teplotu má však mnohem nižší-přibližně 4500 stupňů Celsia. V prostoru se pohybuje osamoceně-nemá hvězdného průvodce. Zas tak úplně osamocená ale není-ve vzdálenosti asi 1,7 astronomické jednotky ji obíhá obří planeta o hmotnosti nejméně 2,3 Jupiteru. Tato planeta Polluxe obkrouží po téměř kruhové dráze jednou za 590 dnů. V poslední době se však objevily pochybnosti o její existenci.

Kastor ( Alfa Blíženců ) je ovšem úplně "jiné kafe" než Pollux. Dosahuje 1,6. magnitudy. Leží ve vzdálenosti asi 52 světelných roků a jde o gravitačně svázaný systém 6-ti hvězd, který se ovšem při pohledu prostýma očima jeví jen jako jeden světelný bod. Zjednodušeně by jsme mohli Kastora popsat jako 3 dvojhvězdy. Hlavními složkami jsou 2 bílé hvězdy patřící do spektrální třídy A, s oběžnou dobou okolo společného těžiště v délce asi 450 let. Každá z nich je ve skutečnosti dvojhvězdou, průvodcem jsou trpasličí hvězdy. V mnohem větší vzdálenosti od těchto dvou dvojhvězd krouží ještě dvojice červených trpaslíků. Stáří celého systému odhadujeme na několik stovek milionů roků. Zajímavé je, že některé hvězdy na obloze vykazují stejný pohyb prostorem jako systém Kastoru, mají i prakticky stejné stáří a podobné chemické složení. Patří mezi ně například Vega ze souhvězdí Lyry, Fomalhaut z Jižní ryby, Alderamin z Cefea, či Zubenelgenubi z Vah a některé další méně známé stálice. Tyto hvězdy patří k takzvané Kastorově pohybové skupině. Pravděpodobně vznikly společně z jednoho mezihvězdného mračna a od doby svého vzniku se rozptýlily natolik, že je dnes pozorujeme v různých částech oblohy.

Na spojnici hvězd Pollux ( Beta Blíženců ) a Kastor ( Alfa Blíženců ) najdeme jednu stálici 4. hvězdné velikosti. Nese označení Sigma Blíženců. Dosahuje 4,2. magnitudy. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K1. Leží ve vzdálenosti okolo 122 světelných roků od Země. Odhadujeme, že hvězda má zhruba 9 krát větší průměr než naše Slunce.

Nejjasnější stálicí v blízkosti Kastoru ( Alfa Blíženců ) je Ró Blíženců. Leží přes 1 stupeň západně. Dosahuje 4,2. magnitudy a jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0, ve vzdálenosti zhruba 60 světelných roků. Má přibližně 1,6 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7000 Kelvinů.

Asi 5 stupňů jihozápadně od Kastoru se prezentuje stálice s označením Tau Blíženců. Dosahuje 4,4. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 320 světelných roků od nás. Odhadujeme, že má zhruba 27 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4500 Kelvinů. Na oběžné dráze hvězdy byl objeven hnědý trpaslík. Jeho hmotnost je minimálně 18 hmoty Jupiteru a oběžná doba činí 305 dnů.

Théta Blíženců leží v severní části souhvězdí, nedaleko hranice s Vozkou a asi 9 stupňů západoseverozápadně od Kastoru ( Alfa Blíženců ). Dosahuje 3,6. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A3. Nachází se ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků od Země.

V severní části souhvězdí, v blízkosti hranice s Rysem a asi 3 stupně severoseverovýchodně od hvězdy Kastor na nás poblikává stálice s označením Omikron Blíženců. Jako jediná je v tomto kousku oblohy jasnější 5. hvězdné velikosti. Dosahuje 4,9. magnitudy a jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F3, ve vzdálenosti okolo 165 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 3,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6600 Kelvinů.

Asi 4 stupně východně od Polluxu, v těsné blízkosti hranice s Rakem, je prostýma očima viditelný světelný bod 4,9. magnitudy. Nese označení Chí Blíženců. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 260 světelných roků.

Fí Blíženců leží přes 2 stupně jihovýchodně od Polluxu. Dosahuje 5,0. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, která se nachází ve vzdálenosti okolo 220 světelných roků od Země. Má přibližně 4 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8400 Kelvinů.

V širším okolí nejjasnější hvězdy souhvězdí - Polluxu, však najdeme i další jasnější stálice. Patří k nim i Ypsilon Blíženců, ležící asi 2,5 stupně jihozápadně. Dosahuje 4,1. magnitudy a jde o červeného obra spektrálního zařazení M0, ve vzdálenosti zhruba 270 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 45 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 3900 Kelvinů.

Přes 4 stupně západně od Polluxu leží Jota Blíženců. Dosahuje 3,8. magnitudy a jde o žlutooranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení G9, ve vzdálenosti okolo 125 světelných roků. Má zhruba 11 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí přibližně 4800 Kelvinů.

Jen ¾ stupně severovýchodně od Joty Blíženců leží dvojice stálic 5. hvězdné velikosti. Nesou označení 65 a 64 Blíženců. Tyto dvě hvězdy dělí na obloze od sebe méně než ¼ stupně ( 14 úhlových minut ). Obě hvězdy mají prakticky totožnou jasnost - 5,0. magnitudy. Nicméně tím veškerá podobnost končí. 65 Blíženců je oranžovým obrem spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti zhruba 480 světelných roků. Naopak 64 Blíženců je bílou hvězdou spektrálního zařazení A4, ve vzdálenosti okolo 175 světelných roků. Jde tedy pouze o optickou dvojhvězdu, koneckonců jak už jsme u dvojic úhlově si blízkých hvězd viditelných prostýma očima zvyklí. Na obloze je jen malá hrstka fyzických dvojhvězd rozlišitelných prostýma očima, zbytek tvoří pouze optické páry. I přesto tvoří 65 a 64 Blíženců na obloze pěknou dvojici a společně s jasnější Jotou Blíženců pěknou trojici hvězd ve tvaru trojúhelníku.

Stálici s označením Kappa Blíženců najdete necelé 4 stupně jižně od Polluxu. Dosahuje 3,6. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G8, ve vzdálenosti okolo 140 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 12 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 5000 Kelvinů.

Postoupíme jižněji, do střední části souhvězdí. Zde na nás svítí Delta Blíženců, známá také pod jménem Wasat. Leží přes 8 stupňů jihozápadně od Polluxu. Dosahuje 3,5. magnitudy. Jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0, ve vzdálenosti okolo 60 světelných roků. Odhadujeme, že má zhruba 1,6 násobek hmotnosti našeho Slunce a asi 1,5 krát větší průměr. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6700 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 6,1 let. Další složka-oranžový trpaslík obíhá kolem vnitřního páru v periodě asi 1200 roků. V roce 1930 byla v blízkosti Delty Blíženců objevena dnes již trpasličí planeta Pluto.

4 stupně jihozápadně od Delty Blíženců leží Dzéta Blíženců, známá pod jménem Mekbuda. Je jednou z nejjasnějších proměnných hvězd typu Delta Cefea ( Cefeid ) na obloze. Její jasnost se mění od 3,6. do 4,2. magnitudy v periodě 10,15 dne. To je změna, kterou snadno zaznamenáte i při pozorování prostýma očima. Vzdálenost tohoto pulsujícího žlutého veleobra odhadujeme na více než tisíc světelných roků. Svým průměrem pravděpodobně překonává naši denní hvězdu více než 60 krát.

Mebsuta ( Epsilon Blíženců ) dosahuje na pozemské obloze 3,0. magnitudy. Vzdálenost tohoto žlutého veleobra ( spektrum G8 ) odhadujeme někde okolo 850 světelných let od nás. Mebsuta by mohla mít asi 7 až 9 krát větší hmotnost než naše Slunce. Skutečný průměr hvězdy se z neznalosti přesné vzdálenosti těžko odhaduje, domníváme se však, že se pohybuje někde okolo 140 (+- 35 ) průměrů Slunce. Povrchová teplota činí zhruba 4700 Kelvinů.

Dostáváme se již do jižní části souhvězdí, kde svítí stálice s označením Lambda Blíženců. Najdete ji asi 5,5 stupně jižně od hvězdy Wasat ( Delta Blíženců ). Dosahuje 3,6. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků. Má asi 2,4 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8600 Kelvinů.

V jihovýchodním rohu souhvězdí je jediná stálice jasnější 5. hvězdné velikosti. Nese označení 81 Blíženců. Leží 7 stupňů jihovýchodně od hvězdy Wasat ( Delta Blíženců ). Dosahuje 4,9. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K5, ve vzdálenosti zhruba 340 světelných roků.

Nohu Polluxe tvoří třetí nejjasnější hvězda souhvězdí. Jmenuje se Alhena ( Gama Blíženců ). Dosahuje 1,9. magnitudy a svítí na nás ze vzdálenosti zhruba 110 světelných roků. Je bílá, spektrálního zařazení A0. Odhadujeme, že hvězda má asi trojnásobek hmotnosti našeho Slunce a asi 5 krát větší průměr. Povrchová teplota činí přibližně 9300 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 12,6 roku. Průvodcem je nejspíše žlutá hvězda, patřící do spektrální třídy G, která obíhá po velmi výstředné dráze.

V jižní části souhvězdí celkem slušně září i stálice s označením Ksí Blíženců. Najdete ji 4 stupně jihovýchodně od Alheny ( Gama Blíženců ), v těsné blízkosti hranice s Jednorožcem. Dosahuje 3,4. magnitudy a jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F5, ve vzdálenosti okolo 60 světelných roků. Má přibližně 2,7 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6500 Kelvinů. V její těsné blízkosti - méně než 0,5 stupně severozápadně, leží slabší stálice 4,5. magnitudy, s označením 30 Blíženců. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K1, ve vzdálenosti okolo 290 světelných roků.

Stálice s označením 38 Blíženců leží zhruba 2,5 stupně východně od Ksí Blíženců. Dosahuje 4,7. magnitudy a jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0, ve vzdálenosti zhruba 90 světelných roků.

Tejat Posterior ( Mí Blíženců ) vidíme ze vzdálenosti přibližně 230 světelných roků jako hvězdu 2,9. magnitudy. Nachází se v západním výběžku souhvězdí a tvoří Kastorovu nohu. Jde o červenou obří hvězdu spektrálního zařazení M3 a jejího načervenalého zabarvení si můžete všimnout již při pozorném pohledu pouhýma očima. Povrchová teplota se pohybuje okolo 3800 Kelvinů. Odhadujeme, že má zhruba 100 krát větší průměr než naše Slunce. Vykazuje malé, nepravidelné změny jasnosti v rozmezí asi 2 desetin magnitudy. Velmi zkušený pozorovatel může tuto malou změnu zaregistrovat i při pozorování prostýma očima.

Stálici s označením Ný Blíženců najdeme na spojnici hvězd Alhena ( Gama Blíženců ) a Tejat Posterior ( Mí Blíženců ), poněkud blíže k druhé uvedené. Dosahuje 4,1. magnitudy a je modrou hvězdou spektrálního zařazení B6, ve vzdálenosti okolo 500 světelných let. Jde však o vícenásobný hvězdný systém.

Tejat Prior ( Éta Blíženců ), někdy také nazývaná Propus, je obří červenou hvězdou, která mění polopravidelně svou jasnost s periodou 233 dnů, v rozmezí od 3,1. do 3,9. magnitudy. Světelné změny jsou tedy snadno zaznamenatelné i při pozorování prostýma očima. Od nás ji dělí zhruba 350 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 130 krát větší průměr než Slunce. Má nejméně dva hvězdné společníky. První ji obíhá s periodou 8,2 roku a pravděpodobně patří do spektrální třídy B, druhý je mnohem dále a jeho oběžná doba je v řádu stovek let. Patří do spektrální třídy G.

Dvojici obřích červených proměnných hvězd Tejat Posterior ( Mí Blíženců ) a Tejat Prior ( Éta Blíženců ) dělí na obloze necelé 2 stupně. Obě hvězdy najdeme v západním výběžku souhvězdí, v pásu mléčné dráhy.

Stálici s označením 1 Blíženců najdeme také v západním výběžku souhvězdí, v blízkosti hranice s Býkem a asi 2,5 stupně západoseverozápadně od proměnné hvězdy Tejat Prior ( Éta Blíženců ). Dosahuje 4,2. magnitudy. Prostýma očima jeden světelný bod, jde však o dvojici žlutých obrů patřících do spektrální třídy G, ve vzdálenosti okolo 150 světelných roků. Odhadujeme, že obě mají nejméně 6 krát větší průměr než Slunce. Kolem společného těžiště obíhají v periodě 13,35 roku, po výstředné dráze v průměrné vzdálenosti okolo 9 astronomických jednotek. Každá z nich má ještě slabšího průvodce, takže jde celkem o čtyřhvězdný systém.

Západní částí souhvězdí prochází mléčná dráha. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek si můžete při pohledu prostýma očima všimnout menší mlhavé skvrny 1,5 stupně severovýchodně od hvězdy 1 Blíženců ( 4,2. magnitudy ). K jejímu nalezení může posloužit i hvězda Tejat Prior ( Éta Blíženců ) - ležící 2,5 stupně jihovýchodně. Jde o otevřenou hvězdokupu M 35 ( NGC 2168 ). Celkově dosahuje 5. magnitudy. M 35 zabírá na obloze asi 0,5 stupně. Nejjasnější hvězdy dosahují pouze 7,5. magnitudy, jsou tedy viditelné až v dalekohledu. Celkově hvězdokupu tvoří přibližně 300 jasnějších hvězd a spousta slabších. Její vzdálenost odhadujeme na zhruba 3000 světelných roků.