Velký pes

Velký pes ( latinsky Canis Maior, zkratka CMa ) je nápadné souhvězdí jižní oblohy, kterému dominuje po Slunci nejjasnější hvězda celé oblohy - Sírius. Velký a Malý pes jsou společníci nebeského lovce Oriona. Řadíme jej k souhvězdím zimní oblohy, vrcholí o půlnoci na přelomu roku. Prochází jím mléčná dráha. S rozlohou 380 stupňů čtverečních zaujímá 43. místo v pořadí velikosti. Velký pes hraničí se souhvězdím Jednorožce, Zajíce, Holubice a Lodní zádě. Obsahuje 4 hvězdy jasnější 2. magnitudy, celkem 5 hvězd jasnějších 3. magnitudy, celkem 11. hvězd jasnějších 4. magnitudy a asi 3 desítky hvězd jasnějších 5. magnitudy.

Sírius ( Alfa Velkého psa ) je pokud pomineme Slunce nejjasnější hvězdou na obloze. Dosahuje -1,5. magnitudy. Hovorově bývá někdy nazývána "Psí hvězda". Jde o modrobílou stálici spektrálního zařazení A1. Modrobílý odstín je nepřehlédnutelný i při pozorování prostýma očima. Sírius od nás dělí pouhých 8,6 světelného roku, patří tedy mezi nejbližší stálice. Její průměr činí asi 1,7 násobek průměru našeho Slunce, má asi 23 krát větší zářivý výkon a také mnohem vyšší povrchovou teplotu - zhruba 10 000 Kelvinů. Je asi dvakrát hmotnější než naše denní hvězda. Rotační dobu hvězdy odhadujeme na asi 5,5 dne. Sírius neputuje vesmírným prostorem osamoceně. Doprovod mu dělá bílý trpaslík, známý pod označením Sírius B, nebo také nazývaný "Štěně". Jde o hvězdičku titěrných rozměrů, její průměr činí přibližně 12 000 kilometrů a je tedy možná ještě menší než naše rodná planeta. Nicméně její hmotnost je zhruba srovnatelná s hmotností Slunce. Průměrnou hustotu hvězdy odhadujeme na 2,4 tuny na 1 centimetr krychlový. Povrchová teplota činí asi 25 000 Kelvinů. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště po silně výstředné dráze s periodou 50 roků. V periastru se k sobě přiblíží na vzdálenost 8 astronomických jednotek, v apastru je od sebe dělí 31,5 astronomické jednotky. Sírius B byl však původně hmotnější složkou dvojhvězdy, s odhadovanou hmotností 6 až 7 násobku hmoty Slunce. Díky tomu prošel vývojem rychleji. Stáří tohoto dvojhvězdného systému odhadujeme na přibližně 240 milionů roků. Sírius se k nám v současné době přibližuje rychlostí okolo 8 kilometrů za sekundu. Nejblíže k nám bude za asi 65 000 roků, kdy se vzdálenost zmenší na 7,9 světelného roku, poté se již opět začne vzdalovat. Ze současné vzdálenosti Síria se Slunce jeví jako stálice 2. hvězdné velikosti. Alfa Velkého psa je nejbližší stálicí jakou můžeme pozorovat z území našeho státu bez dalekohledu, samozřejmě s výjimkou Slunce. Sírius je také jedním z vrcholů zimního orientačního trojúhelníku, jehož zbylé vrcholy tvoří Betelgeuze ( Alfa Oriona ) a Procyon ( Alfa Malého psa ). Zajímavé je, že Ptolemaios ve svém hvězdném katalogu označuje barvu Síria jako červenavou. Podobně se o barvě této hvězdy vyjadřují i někteří další antičtí pozorovatelé, ne však všichni. Je krajně nepravděpodobné, že by Sírius od té doby prošel nějakým astrofyzikálním mechanismem, který by změnil jeho barvu z červené na bílou. Červená barva Síria v antice tak bude mít pravděpodobně pozemské vysvětlení...

Murzim, též Mirzam ( Beta Velkého psa ) je stálicí 2. hvězdné velikosti ( 2,0. magnitudy ). Najdete ji 5,5 stupně západně od Síria ( Alfa Velkého psa ). Jde o horkého modrého obra spektrálního zařazení B1. Odhadujeme, že má 8 až 11 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje zhruba 25 000 Kelvinů. Hvězda je mladá, její stáří odhadujeme na 10 až 15 milionů roků. Vykazuje drobné změny jasnosti s periodou 6 hodin, jejichž příčinou jsou pulsace. Prostýma očima je nezaznamenáte. Murzim od nás dělí asi 500 světelných let. Je hlavním představitelem celé skupiny proměnných hvězd typu Beta Canis Maioris. Zdá se, že má dostatečnou hmotnost na to, aby jednou vybuchla jako supernova. Před asi 4,4 miliony lety se Murzim nejvíce přiblížila k naší sluneční soustavě, byla od ní vzdálena pouhých asi 35 světelných roků. Na obloze hvězda dosahovala - 3,8. magnitudy a byla tak mnohem jasnější než je Sírius dnes. V současnosti je Murzim čtvrtou nejjasnější hvězdou Velkého psa.

Théta Velkého psa leží poblíž severní hranice souhvězdí, asi 5 stupňů severoseverovýchodně od Síria. Dosahuje 4,1. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K4, ve vzdálenosti okolo 260 světelných roků. Odhadujeme, že má zhruba 30 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje přibližně 4100 Kelvinů. Domníváme se, že má podobnou hmotnost jako naše Slunce, je však mnohem starší a vyvinutější.

Muliphein ( Gama Velkého psa ) dosahuje také 4,1. magnitudy. Svítí asi 4,5 stupně severovýchodně od Síria. Je modrou hvězdou spektrálního zařazení B8. Od Země ji dělí zhruba 440 světelných roků. Domníváme se, že má asi 5 až 6 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje přibližně 13 600 Kelvinů.

Jota Velkého psa leží necelé 3 stupně východně od Síria. Dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o modrou obří hvězdu spektrálního zařazení B3, v dosti značné vzdálenosti od nás, kterou velmi hrubě odhadujeme na 2500 světelných roků. Zdá se, že hvězda má dostatečnou hmotnost na to, aby jednou vybuchla ve formě supernovy. Její povrchová teplota dosahuje zhruba 16 800 Kelvinů. Průměr několik desítek Sluncí. Svítivost v řádu desítek tisíc Sluncí.

Stálice s označením Ný 3 Velkého psa leží asi 2,5 stupně jihozápadně od Síria. Dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K1, ve vzdálenosti okolo 420 světelných let.

Ný 2 Velkého psa leží přes 3 stupně jihozápadně od Síria. Dosahuje 4,0. magnitudy. Je oranžovou hvězdou spektrálního zařazení K1, ve vzdálenosti okolo 65 světelných roků. Odhadujeme, že má 6 až 7 krát větší průměr než Slunce. V roce 2011 byl oznámen objev extrasolární planety obíhající kolem této hvězdy. Je minimálně 2 krát hmotnější než náš Jupiter a oběžná doba činí 2,1 roku.

Dostáváme se do jižní poloviny Velkého psa. Zde se nachází druhá nejjasnější hvězda souhvězdí - Adhara ( Epsilon Velkého psa ). Dosahuje 1,5. magnitudy a jde o horkého modrého obra spektrálního zařazení B2, ve vzdálenosti okolo 405 světelných roků. Barevného odstínu hvězdy si můžete všimnout již při pozorování prostýma očima. Odhadujeme, že má zhruba 11 až 13 krát větší hmotnost než naše Slunce, více než 10 krát větší průměr a povrchová teplota činí zhruba 22 000 Kelvinů. Hvězda je silným ultrafialovým zdrojem. Před asi 4,7 miliony let byla Adhara vzdálena jen přibližně 34 světelných roků od Sluneční soustavy. Dosahovala na pozemské obloze asi minus 4. hvězdné velikosti.

Wezen ( Delta Velkého psa ) dosahuje na pozemské obloze 1,8. magnitudy. Jde o žlutobílého veleobra, spektrálního zařazení F8. Hvězda je od nás tak daleko, že její vzdálenost nedovedeme spolehlivě určit. Odhadujeme ji na velmi nejistých 1600 světelných roků. Velikost hvězdy také jen odhadujeme v širokém rozmezí okolo 200 slunečních průměrů. Povrchová teplota dosahuje asi 6200 Kelvinů. Hvězda vznikla před zhruba 10 až 15 miliony lety. V průběhu příštích několika stovek tisíc let pravděpodobně přejde do stádia červeného veleobra. V ještě vzdálenější budoucnosti toto hvězdné monstrum exploduje jako supernova. Wezen je třetí nejjasnější hvězdou souhvězdí.

Aludra ( Éta Velkého psa ) na nás svítí jako hvězda 2,4. magnitudy. Je modrým veleobrem spektrálního zařazení B5. Nachází se od nás velmi daleko, snad někde ve vzdálenosti okolo 2000 světelných roků, možná však mnohem dále či blíže. Měření může být ( a nejspíš také bude ) zatíženo značnou chybou. Patří k nejvzdálenějším z jasných hvězd na obloze. Během několika příštích milionů let vzplane jako supernova. I Aludra vykazuje drobné, prostýma očima nepostřehnutelné změny jasnosti, v rozmezí 1 desetiny hvězdné třídy. Z jejího povrchu vane velmi silný hvězdný vítr. Povrchová teplota se pohybuje okolo 15 000 Kelvinů.

Sigma Velkého psa leží něco přes 1 stupeň severovýchodně od hvězdy Adhara ( Epsilon Velkého psa ). Dosahuje 3,5. magnitudy. Jde o oranžovočervenou veleobří hvězdu ve vzdálenosti okolo 1100 světelných roků. Její průměr činí několik stovek Sluncí. Povrchová teplota dosahuje přibližně 3800 Kelvinů. Vykazuje nepravidelně drobné změny jasnosti, menší než 1 desetina hvězdné velikosti.

Omega Velkého psa patří k nepravidelným proměnným hvězdám. Je zařazena k eruptivním proměnným hvězdám typu Gama Kasiopeje. Jasnost nepravidelně kolísá mezi 3,6. až 4,2. magnitudy. To je dostatečná změna jasu na to, aby byla snadno zaznamenatelná prostýma očima. Jde o modrého obra spektrálního zařazení B2. Od nás jej dělí zhruba 900 světelných roků. Odhadujeme, že má 7 až 8 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 21 000 Kelvinů. Hvězda je pravděpodobně mladší než 20 milionů let. Je obklopena plynným diskem. Proměnnou najdete 1,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ).

V blízkosti proměnné hvězdy Omega Velkého psa najdeme další hvězdu jasnosti nestálé - 27 Velkého psa, pozorovatelům proměnných hvězd známou také pod označením EW Velkého psa. Řadíme ji také k nepravidelným proměnným hvězdám a je dalším představitelem eruptivních proměnných typu Gama Kasiopeje. Jasnost mění mezi 4,4. a 4,7. magnitudy. Je modrou obří hvězdou spektrálního zařazení B3, ve vzdálenosti snad někde okolo 1700 světelných roků od Země. Vyznačuje se vysokou rotační rychlostí kolem vlastní osy a je obklopena plynovou obálkou. Z rozboru spektra víme, že jde o nejméně trojhvězdný systém. Hlavní složka má těsného společníka s oběžnou dobou pouhých ¼ dne. Druhý, mnohem vzdálenější společník s ní obíhá kolem společného těžiště s periodou 31 let.

Stálici s označením Tau Velkého psa najdete 2,75 stupně severovýchodně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ). Jde o modrého veleobra spektrálního zařazení O9, s jasností 4,4. magnitudy. Je nejjasnějším a dominantním členem otevřené hvězdokupy NGC 2362, ostatní hvězdy jsou zde pouze 9. hvězdné velikosti a slabší. Tau Velkého psa je tudíž tím jediným, co můžete z této otevřené hvězdokupy spatřit prostýma očima. Ve skutečnosti nejde o hvězdu jedinou, ale o vícenásobný hvězdný systém. Seskupení NGC 2362 klademe do vzdálenosti okolo 5000 světelných roků od nás. Hvězdokupa je velmi mladá, se stářím jen několik milionů roků.

Jen asi 23 úhlových minut severně od Tau Velkého psa leží hvězda s označením 29 Velkého psa. Mezi pozorovateli proměnných hvězd je též známá pod označením UW Velkého psa. Je zákrytovou proměnnou hvězdou typu Beta Lyry. Jasnost mění mezi 4,8. a 5,3. magnitudy, v periodě 4,39 dne. Změny jsou tedy na temné obloze snadno postřehnutelné i při pozorování prostýma očima. Jde o dvojici vzájemně si blízkých horkých veleobřích hvězd, patřících do spektrální třídy O. 29 Velkého psa je od nás daleko - ve vzdálenosti několika tisíc světelných roků, současné odhady naznačují vzdálenost okolo 2000 světelných let.

Omikron 2 Velkého psa dosahuje 3,0. magnitudy. Leží 3 stupně severoseverozápadně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ). Jde o modrou veleobří hvězdu spektrálního zařazení B3. Vzdálenost odhadujeme na zhruba 2800 světelných roků, avšak s možností více než 30 % chyby. Hvězda je mladá, se stářím jen několik milionů roků, některé odhady mluví o 7 až 8 milionech let. Z jejího povrchu vane silný hvězdný vítr. Hmotnost má pravděpodobně dostatečnou k tomu, aby jednou vybuchla ve formě supernovy. Vykazuje drobné změny jasnosti okolo 1 desetiny hvězdné třídy.

Nepravidelnou proměnnou hvězdou je Omikron 1 Velkého psa. Jde o oranžového veleobra spektrálního zařazení K3, v dosti značné vzdálenosti od Země, kterou velmi zhruba odhadujeme na 2000 světelných roků. Jasnost mění nepravidelně v rozmezí 2 desetin hvězdné třídy, mezi 3,8. a 4,0. magnitudy. Má několiksetkrát větší průměr než Slunce. Její povrchovou teplotu odhadujeme na přibližně 4000 Kelvinů. I tahle hvězda má pravděpodobně našlápnuto na osud supernovy. Proměnnou najdete 4 stupně severozápadně od hvězdy Wezen ( Delta Velkého psa ).

Ve střední části souhvězdí, asi 7 stupňů jihojihozápadně od Síria leží dvojice hvězd Ksí 1 a Ksí 2 Velkého psa. Na obloze je od sebe dělí méně než 1 stupeň ( 51 úhlových minut ).

Jasnější z dvojice - Ksí 1 Velkého psa dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o modrou obří hvězdu spektrálního zařazení B1, ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných roků. Její povrchová teplota se pohybuje okolo 27 000 Kelvinů.

Slabší z dvojice - Ksí 2 Velkého psa dosahuje 4,5. magnitudy. Je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení A0, ve vzdálenosti okolo 440 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 7 krát větší průměr než Slunce. Její povrchová teplota dosahuje zhruba 9100 Kelvinů.

Furud ( Dzéta Velkého psa ) svítí v jihozápadním rohu souhvězdí. Dosahuje 3,0. magnitudy. Jde o další z horkých modrých hvězd ( spektrum B2 ) ve Velkém psu. Nachází se ve vzdálenosti okolo 360 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má asi 4,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 18 700 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 675 dní. Průvodce obíhá po dosti výstředné dráze.

Nepravidelnou proměnnou hvězdou typu Gama Kasiopeje je i Kappa Velkého psa. Najdeme ji u jižního okraje souhvězdí. I u ní pozorujeme menší variace jasnosti v rozmezí 3,8. až 4,0. magnitudy. Jde o modrého obra spektrálního zařazení B2, ve vzdálenosti zhruba 660 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 5 až 6 krát větší průměr než Slunce. Hvězda se vyznačuje vysokou rychlostí rotace kolem vlastní osy. Bude mít nejspíše nápadně zploštělý tvar a navíc bude obklopena plynnou obálkou.

Lambda Velkého psa svítí poblíž jižní hranice souhvězdí s Holubicí. Dosahuje 4,5. magnitudy. Je modrou hvězdou spektrálního zařazení B4. Nachází se ve vzdálenosti okolo 420 světelných roků.

R Velkého psa je zákrytovou proměnnou typu Algol. Leží v severovýchodní části souhvězdí, asi 4 stupně východně od hvězdy Gama Velkého psa. Jasnost kolísá mezi 5,7. až 6,3. magnitudy, v periodě 27 hodin. Tyto změny můžete v místech s temnou oblohou zaznamenat i při pozorování prostýma očima. Hlavní složka dvojhvězdy je žlutobílá, patří do spektrální třídy F, dosahuje asi 1,6 průměru našeho Slunce a přibližně 1,7 násobku jeho hmotnosti. Průvodcem je žlutá hvězda s průměrem zhruba srovnatelným se Sluncem, avšak jen s 0,2 jeho hmotnosti. K soustavě ještě možná patří třetí hvězda - červený trpaslík, který obíhá kolem společného těžiště po velmi výstředné dráze s periodou asi 93 let. R Velkého psa od nás dělí přibližně 140 světelných roků.

V souhvězdí Velkého psa se také prezentuje otevřená hvězdokupa M 41 ( NGC 2287 ). S celkovou jasností 4,5. magnitudy je v místech s kvalitními pozorovacími podmínkami poměrně snadno viditelná i prostýma očima, jako mlhavá skvrnka. Byla zaznamenána již starověkými astronomy, nejspíše si jí všiml i sám Aristoteles. Hvězdokupa leží 4 stupně jižně od nejjasnější hvězdy noční oblohy - Síria. Rozkládá se na ploše asi 38 úhlových minut. M 41 hostí zhruba stovku stálic do 13. magnitudy. Kromě horkých hvězd zde najdeme také několik oranžových obrů. Nejjasnější stálice hvězdokupy dosahuje 6,9. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3. Nachází se poblíž středu hvězdokupy. Ostatní stálice jsou již slabší 7. hvězdné velikosti. Na jihovýchodní okraj hvězdokupy se promítá stálice 6,1. magnitudy, nese značení 12 Velkého psa. Ke hvězdokupě nepatří, nachází se mnohem blíže Zemi. Vzdálenost M 41 odhadujeme na asi 2300 světelných roků. Její hvězdy jsou soustředěny v prostoru o průměru asi 25 světelných let. Jejich stáří odhadujeme na zhruba 200 milionů roků.

Jihovýchodní roh souhvězdí Velkého psa vyplňuje hvězdné seskupení Collinder 140. Za dobrých pozorovacích podmínek je viditelné i prostýma očima jako protáhlá mlhavá skvrnka, ze které vystupuje několik nejjasnějších hvězd. Na ploše o velikosti asi 1 stupně se zde prezentuje několik desítek stálic. Nejjasnější z nich dosahuje 5,3. magnitudy a je oranžovým obrem spektrálního zařazení K1. Do 6. hvězdné velikosti jsou tu 3 stálice, další dvě jsou jasnější 7. hvězdné velikosti. Jde převážně o horké modré obry patřící do spektrální třídy B. Collinder 140 je od nás těžko pozorovatelné pro malou výšku nad obzorem.