Podzimní souhvězdí
Podzimní obloha je na jasné hvězdy poněkud chudší. Vévodí ji takzvaný "Pegasův čtverec", který můžeme použít jako základní orientační obrazec v této části nebe. Je tvořený stálicemi 2. a 3. hvězdné velikosti. Jmenují se Scheat ( Beta Pegase ), Markab ( Alfa Pegase ), Algenib ( Gama Pegase ) a Sirrah ( Alfa Andromedy ). Pokud k tomuto "čtverci" připojíte hvězdy Mirach ( Beta Andromedy ), Alamak ( Gama Andromedy ) a Algol ( Beta Persea ) dostane obrazec podobný Velkému vozu, jen ve větším provedení. Pegas představuje bájného okřídleného koně, na obloze je však otočený hlavou dolů. Ze severovýchodního rohu Pegasova čtverce vybíhá souhvězdí Andromedy. Je pojmenováno po bájné etiopské princezně. Nad Pegasem, pod jeho předními nohami, se klikatí řetězec slabých hvězd tvořící nenápadné souhvězdí Ještěrka. Zasahuje do pásu mléčné dráhy. Před čumákem okřídleného koně je malé, nevýrazné souhvězdí Koníček. Východně a jižně od Pegasova čtverce se rozprostírají dva řetězce hvězd ve tvaru širokého klínu, tvořící nenápadné souhvězdí Ryby. Představuje dvě ryby spojené stuhou. Jedna z nich leží pod Andromedou, druhá pod Pegasovým čtvercem. Pod hvězdou Alamak z Andromedy je snadno identifikovatelné souhvězdí Trojúhelník. Pod ním leží nápadný Beran. Pod Beranem a Rybami se rozkládá rozsáhlé souhvězdí Velryba. Špička "klínu" Ryb míří na střed tohoto souhvězdí. Pod trojúhelníkovou hlavou Pegase a za ocasem Velryby můžete vyhledat nepřehledné souhvězdí Vodnář. Má představovat muže lijícího vodu z nádoby. Nejsnadněji jej identifikujete pomocí skupinky hvězd tvořící asterismus známý jako "Skopíček", či "Džbánek", z nějž Vodnář vylévá vodu. Pod Vodnářem se prezentuje souhvězdí Kozoroh a Jižní Ryba, kterou snadno identifikujeme pomocí jasné hvězdy Fomalhaut. Ta je již od nás viditelná jen nízko nad obzorem. Východně od Jižní ryby a pod ocasem Velryby je z našich zeměpisných šířek již těžko pozorovatelné souhvězdí Sochař. Východně od něj je také od nás těžko dostupné souhvězdí Pec. Jižní ryba, Sochař a Pec u nás vystupují jen nízko nad obzor. Nejjasnější hvězdy novodobých souhvězdí Sochaře a Pece jsou slabé, pohybují se okolo 4. hvězdné velikosti. Pro studium těchto souhvězdí je vhodné jižnější stanoviště, než je Česká republika. Mléčná dráha se za podzimních večerů klene vysoko nad hlavou a jsou ideální podmínky k jejímu studiu. Na temné obloze poskytne spoustu detailů i pro pozorovatele bez optických přístrojů.
Pegas
Putování podzimními souhvězdími začneme Pegasem. Jde o rozsáhlé souhvězdí severní oblohy, které představuje okřídleného koně. Na obloze je otočen hlavou dolů. Jeho název pochází od starověkých Féničanů, na přídi jejich lodí byli okřídlení koně s uzdou ( Pega Sus ). Nebyli však celí, příď těchto lodí zdobila jen jejich přední půlka. Tak je to i na obloze. Starověcí Peršané si však zde představovali celého koně společně s hvězdami tvořící dnešní souhvězdí Ještěrka, v těchto místech spatřovali hlavu koně. Podle staré báje se Pegas zrodil z krve Medůzy. Nejlépe jej identifikujete pomocí takzvaného "Pegasova čtverce", který tvoří tělo koně. Pegas leží mimo mléčnou dráhu, v oblasti poměrně chudé na hvězdy. Hlava Pegasa má na obloze trojúhelníkový tvar. Enif ( Epsilon Pegasa ) tvoří jeho čumák. Dosahuje 2,4. magnitudy. Je oranžovou veleobří hvězdou ve vzdálenosti okolo 700 světelných roků. Naoranžovělý odstín hvězdy je patrný i při pohledu prostýma očima. Scheat ( Beta Pegasa ) tvoří severozápadní roh Pegasova čtverce. Patří k nepravidelným proměnnám hvězdám, jasnost kolísá mezi 2,3. až 2,7. magnitudy. Jde o červeného obra ve vzdálenosti okolo 195 světelných let. Oranžovočervený odstín je patrný i při pohledu prostýma očima. Markab ( Alfa Pegasa ) tvoří jihozápadní roh Pegasova čtverce. Dosahuje 2,5. magnitudy. Je modrobílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 135 světelných let. Jihovýchodní roh Pegasova čtverce tvoří Algenib ( Gama Pegasa ). Dosahuje 2,8. magnitudy. Jde o modrou hvězdu ve vzdálenosti okolo 390 světelných let. Severovýchodní hvězda Pegasova čtverce nese jméno Sirrah, patří však již do souhvězdí Andromedy. Dosahuje 2,1. magnitudy a je z Pegasova čtverce nejjasnější. Za západním okrajem Pegasova čtverce svítí slabá hvězdička s označením 51 Pegasa. S hodnotou 5,5. magnitudy je v dosahu pozorování prostýma očima. Šlo o první hvězdu podobnou Slunci, u které byla objevena planeta. Stalo se tak v roce 1995. Před čumákem Pegasa, nedaleko hvězdy Enif ( Epsilon Pegasa ) se nachází kulová hvězdokupa M 15. S jasností 6,3. magnitudy je poblíž hranice viditelnosti prostýma očima na temné obloze.
Féničané měli na přídi některých lodí Pegase.
Pegas.
Foto: Autor
Koníček
Malé, nenápadné souhvězdí Koníček najdeme před hlavou Pegasa. Tuto malou oblast slabých hvězd mezi Pegasem a Delfínem snadno přehlédnete. Koníček je druhým nejmenším souhvězdím na obloze a nejmenším souhvězdím severním oblohy. Představuje hlavu hříběte. V řecké mytologii byl známý jako Celeris, mladší bratr nebeského oře Pegasa. Tvoří jej nepravidelný pětiúhelník stálic 4. a 5. hvězdné velikosti. Tři nejjasnější hvězdy jsou uspořádány do tvaru ostroúhlého trojúhelníku. Kitalpha ( Alfa Koníčka ) je s hodnotou 3,9. magnitudy nejjasnější v souhvězdí. Primární složka dvojhvězdného systému je žlutou obří hvězdou. Nachází se ve vzdálenosti okolo 190 světelných roků.
Hlava Pegase a Koníček.
Foto: Autor
Andromeda
Andromeda vybíhá ze severovýchodního rohu Pegasova čtverce směrem k Perseovi. Patří k původním starobylým souhvězdím. Je pojmenováno po etiopské princezně. Byla dcerou krále Cefea a jeho manželky Kasiopeje. Souhvězdí Cefea a Kasiopeje najdeme na obloze také. Její 3 nejjasnější stálice 2. hvězdné velikosti, které jsou seskupené téměř na jedné přímce, nesou jména Sirrah, Mirach a Alamak. Sirrah, někdy se též můžete setkat s pojmenováním Alpheratz ( Alfa Andromedy ), tvoří severovýchodní roh Pegasova čtverce a zároveň představuje hlavu Andromedy. Dosahuje 2,1. magnitudy a je modrobílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 97 světelných let. Mirach ( Beta Andromedy ) je prostřední z trojice jasných hvězd, tvořících základ souhvězdí Andromeda. Dosahuje také 2,1. magnitudy a je jen o chlup slabší než Sirrah. Představuje pánev Andromedy. Jde o červenou obří hvězdu ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků. Její barevný odstín je patrný i při pohledu prostýma očima. Alamak ( Gama Andromedy ) je s hodnotou 2,2. magnitudy třetí nejjasnější v souhvězdí. Představuje nohu Andromedy. Jde o vícenásobný hvězdný systém, jehož hlavní složka je oranžovou obří hvězdou. Její barevný odstín je patrný i při pohledu prostýma očima. Svítí na nás ze vzdálenosti asi 350 světelných roků. Přibližně uprostřed souhvězdí, 8 stupňů severozápadně od hvězdy Mirach ( Beta Andromedy ), leží "Velká galaxie v Andromedě", známá také pod katalogovým označením M 31. Je dobře viditelná prostýma očima jako protáhlý mlhavý obláček s jasnou centrální oblastí. Je největším členem takzvané Místní skupiny galaxií. Nachází se ve vzdálenosti okolo 2,5 milionu světelných let. Obecně je považována za nejvzdálenější objekt, který můžete pozorovat prostýma očima bez dalekohledu. V dosahu pozorování prostýma očima jsou i vzdálenější objekty, ty však již vyžadují velmi dobré pozorovací podmínky a velmi dobrý zrak. Z území našeho státu bývá jejich pozorování problematické díky rostoucímu světelnému znečištění. M 31 je dostatečně jasná, aby mohla být pozorovatelná i z okrajových čtvrtí velkoměst. Velká spirální galaxie v Andromedě je jedním z nejpůsobivějších objektů na obloze. NGC 752 je otevřená hvězdokupa, která leží asi 5 stupňů jižně od hvězdy Alamak ( Gama Andromedy ). S celkovou jasností okolo 5,5. magnitudy je v dosahu pozorování prostýma očima v místech s kvalitními pozorovacími podmínkami. Představí se jako větší, kulatá a plošně slabá mlhavá skvrna.
Andromeda, Pegasův čtverec, Kasiopeja, Ještěrka a část souhvězdí Ryb.
Foto: Autor
Ještěrka
Souhvězdí Ještěrka tvoří klikatá řádka slabých hvězd mezi Pegasem, Cefeem, Labutí a Andromedou. Zavedl jej v 17. století J. Havelius. Další pokusy o zavedení jiného souhvězdí v této části oblohy ( jako například "Ruka spravedlnosti a žezla" na počest Ludvíka XIV. ) se naštěstí neujaly. Tato část oblohy je na jasné hvězdy opravdu chudá, proto tam starověké národy neumístily žádného hrdinu svých bájí. Severní polovina souhvězdí leží v mléčné dráze. Skládá se jen ze slabých hvězd 4. hvězdné velikosti a slabších. Začátečníci mohou mít problémy se v této části oblohy zorientovat. Pilířem souhvězdí je klikatá řádka hvězd, pomocí kterých jej můžete identifikovat. Vhodná je k identifikaci Ještěrky zejména pětice stálic Beta, Alfa, 4, 5 a 2 Ještěrky, rozložených do tvaru písmene W, připomínající zmenšeninu souhvězdí Kasiopeja. Alfa Ještěrky je nejjasnější stálicí souhvězdí a jedinou hvězdou v souhvězdí jasnější 4. magnitudy. Dosahuje 3,8. magnitudy a jde o bílou hvězdu ve vzdálenosti okolo 100 světelných let. Za vynikajících pozorovacích podmínek je možné spatřit otevřenou hvězdokupu NGC 7243 s celkovou jasností okolo 6,4. magnitudy, jako drobnou slabou mlhavou skvrnku.
Pegas a Ještěrka.
Foto: Autor
Trojúhelník
Malé, ale výrazné souhvězdí Trojúhelník najdeme pod Andromedou a severně od Berana. Má skutečně tvar téměř rovnoramenného ostroúhlého trojúhelníku. Patří k původním 48 starořeckým souhvězdím. Starověcí Řekové v něm spatřovali ostrov Sicílii, který má také zhruba trojúhelníkový tvar. Později však toto souhvězdí přejmenovali na Deltodon, jelikož jeho tři nejjasnější hvězdy připomínají tvar velkého řeckého písmene delta. Babyloňané spojovali tyto tři jasné hvězdy s hvězdou Alamak ( Gama Andromedy ),v tomto hvězdném seskupení spatřovali "pluh". Pro židy představovaly tři jasné hvězdy Šališ, hudební nástroj trojúhelníkovitého tvaru. Egypťané si zde představovali rozvětvené ústí řeky Nil do středozemního moře, které má také trojúhelníkový tvar. Na noční obloze máme trojúhelníky dva. Souhvězdí Jižní trojúhelník se nachází hluboko na jižní obloze a je od nás nepozorovatelné. Pilíř souhvězdí Trojúhelníku tvoří 3 stálice 3. až 4. hvězdné velikosti. Nejjasnější z nich je s hodnotou 3,0. magnitudy Beta Trojúhelníku. Jde o bílou hvězdu ve vzdálenosti okolo 127 světelných let. Druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí je Metallah ( Alfa Trojúhelníku ). Dosahuje 3,4. magnitudy. Je žlutobílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 63 světelných let. Gama Trojúhelníku je s hodnotou 4,0. magnitudy nejslabší z trojice. Je bílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 112 světelných roků. V souhvězdí Trojúhelníku je v dosahu pozorování prostýma očima další velký člen Místní skupiny galaxií - M 33. Podobně jako v případě galaxie M 31 jde o spirální galaxii. Jej jen podstatně menší a k nám natočená pod jiným úhlem. Její spatření může být pro pozorovatele bez optických přístrojů z území našeho státu výzvou, jelikož je s celkovou jasností okolo 5,7. magnitudy slabým objektem. Nachází se ještě o něco dále od nás než Velká galaxie v Andromedě ( M 31 ).
Starověcí Řekové spatřovali v souhvězdí Trojúhelníku ostrov Sicílii, Egypťané si zde představovali rozvětvené ústí řeky Nil do středozemního moře, které má také trojúhelníkový tvar.
Beran
Beran je menší, poměrně výrazné zvířetníkové souhvězdí. Rozkládá se pod souhvězdím Trojúhelníku, na ekliptice mezi Rybami a Býkem. Starověké národy v okolí Středozemního moře zde spatřovaly ležícího skopce. Podle staré řecké báje šlo o berana se zlatým rounem. Základním pilířem souhvězdí je zalomená linie 3 hvězd. Nesou jména Hamal, Sheratan a Mesarthim. Tyto tři hvězdy představují hlavu Berana. Hamal ( Alfa Berana ) je s hodnotou 2,0. magnitudy nejjasnější hvězdou souhvězdí. Jde o oranžového obra ve vzdálenosti okolo 66 světelných roků. Oranžového odstínu hvězdy si můžete všimnout již při pohledu prostýma očima. Sheratan ( Beta Berana ) dosahuje 2,6. magnitudy. Jde o bílou hvězdu ve vzdálenosti okolo 60 světelných let. Mesarthim ( Gama Berana ) dosahuje 3,9. magnitudy. Je tvořená dvojicí podobně jasných, bílých hvězd. Systém se nachází ve vzdálenosti okolo 165 světelných let. Hvězdy 41, 39 a 35 Berana kdysi tvořily dnes již neexistující souhvězdí Severní Mucha. Severní proto, aby se odlišilo od souhvězdí Muchy na jižní obloze. Tyto stálice tvoří malý trojúhelník nad zadní částí Berana. Na jižní obloze se souhvězdí Muchy zachovalo. Beran byl prvním souhvězdím zvířetníku v dobách antického Řecka. Nacházel se v něm jarní bod ( jeden z průsečíků ekliptiky s nebeským rovníkem, jímž o jarní rovnodennosti prochází Slunce ). Vlivem precese se jarní bod posunul do souhvězdí Ryb. Stále však nese symbol stylizované beraní hlavy.
Jarní bod nese symbol stylizované beraní hlavy.
Beran a Trojúhelník.
Foto: Autor
Ryby
Ryby najdete pod souhvězdím Andromedy a Pegase. Na ekliptice leží mezi Beranem a Vodnářem. Obrazec ve tvaru širokého klínu je tvořený stálicemi 4. a 5. hvězdné velikosti. Představuje dvě ryby spojené stuhou uvázanou za jejich ocasy. Jedna z nich se rozkládá jižně od hvězdy Mirach ze souhvězdí Andromedy a hlavou směřuje k ní. Druhá ryba se rozkládá pod Pegasovým čtvercem a hlavou směřuje k Vodnáři. V těchto místech se také nachází asterismus zvaný "kroužek". Tvoří jej 7 hvězd 4. až 5. hvězdné velikosti a představuje tělo ryby. Uzel, kterým jsou obě stuhy držící ryby spojeny, tvoří hvězda Al Rischa ( Alfa Ryb ). Jde o poměrně nevýrazné, ale rozsáhlé zvířetníkové souhvězdí. Rozkládá se převážně severně od nebeského rovníku. Nachází se daleko od pásu mléčné dráhy a je chudé na jasnější hvězdy. Nejvýraznější z nich - Éta Ryb dosahuje pouze 3,6. magnitudy. Najdete ji ve východní části souhvězdí, nedaleko hranice s Beranem. Je žlutým obrem ve vzdálenosti okolo 350 světelných let. Druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí je s hodnotou 3,7. magnitudy Gama Ryb. Je součástí těla západní ryby a též součástí asterismu "kroužek". Jde o žlutého obra ve vzdálenosti okolo 140 světelných roků. Al Rischa ( Alfa Ryb ) je třetí nejjasnější hvězdou souhvězdí. Dosahuje 3,8. magnitudy. Jde o vícenásobný hvězdný systém. Hlavní složky tvoří bílé hvězdy. Al Rischa se nachází ve vzdálenosti okolo 140 světelných let. Jižně od hvězdy Omega Ryb ( 4,0. magnitudy ) leží jarní bod.
Pegasův čtverec, Ryby a část Andromedy.
Foto: Autor
Velryba
Pod Beranem a Rybami se rozprostírá rozsáhlá, ale nevýrazná Velryba. Patří k dalším vodním souhvězdím na podzimní obloze. Jde o starobylé souhvězdí, které představuje mořskou obludu s velkou zubatou tlamou a svinutým ocasem. Staří Řekové ji spojovali s mýtem o Perseovi a Andromedě. Větší část souhvězdí je pod nebeským rovníkem. Hlavu Velryby tvoří pětiúhelník hvězd, který se rozkládá nad nebeským rovníkem. Nejjasnější hvězdu souhvězdí najdeme v ocasu Velryby. Jmenuje se Deneb Kaitos ( Beta Velryby ). Dosahuje 2,0. magnitudy. Je žlutooranžovou obří stálicí ve vzdálenosti okolo 96 světelných roků. Druhou nejjasnější v souhvězdí je Menkar ( Alfa Velryby ). Svítí v hlavě Velryby. Dosahuje 2,5. magnitudy. Je červenou obří hvězdou ve vzdálenosti okolo 250 světelných let. Barevný odstín obou nejjasnějších hvězd souhvězdí je patrný i při pozorování prostýma očima. Ve Velrybě se však nachází hvězda, která dokáže s pořadím jasnosti v souhvězdí občas zamíchat. Známá je pod jménem Mira ( Omikron Velryby ). Jde o pulsující proměnnou. Řadíme ji k červeným obrům. V obdobích kolem maxima může dosáhnout až 2. hvězdné velikosti a výrazně tak pozměnit tvar souhvězdí, v minimu je viditelná pouze dalekohledem. Světelné změny probíhají s periodou okolo 332 dní. Od Země ji dělí zhruba 400 světelných roků. Mira se nachází v těle Velryby, ve střední části souhvězdí. V jižní části Velryby leží stálice s označením Tau Velryby. Dosahuje 3,5. magnitudy. Nachází se ve vzdálenosti okolo 12 světelných roků. Jde tak o jednu z nejbližších hvězd viditelných prostýma očima. Je žlutým trpaslíkem a podobá se našemu Slunci. Dnes již víme, že je obklopena planetární soustavou.
Na snímku je zachyceno souhvězdí Velryby, Beran, Trojúhelník, část souhvězdí Ryb a otevřená hvězdokupa Plejády, ze souhvězdí Býka.
Foto: Autor
Vodnář
Vodnář je rozsáhlé, nevýrazné a poměrně nepřehledné souhvězdí zvířetníku. Skládá se jen z průměrně jasných a slabých hvězd. Rozkládá se pod Pegasem a západní rybou ze souhvězdí Ryb. Téměř celé leží pod nebeským rovníkem. Má představovat muže lijícího vodu z nádoby. Voda teče jižně do tlamy Jižní ryby. Astronomové žijící na blízkém východě si velkou část oblohy se souhvězdími Ryby, Velryba, Jižní ryba, Kozoroh, Delfín, Eridanus a Hydra představovali jako moře, kterému vládne Vodnář. Ve starém Egyptě byl Vodnář symbolem Nilských záplav. Řekové si zde představovali boha Dia, lijícího na Zem proudy vody. Arabové si zde zobrazovali mulu nesoucí dvě vědra s vodou. Souhvězdí nejsnadněji identifikujeme pomocí asterismu zvaného "Vodnářův džbán", seskupení 4 hvězd 4. a 5. hvězdné velikosti ve tvaru velkého písmene Y. Nachází se v severní části souhvězdí, pod hlavou Pegasa. Nejjasnější hvězda souhvězdí nese jméno Sadalsuud ( Beta Vodnáře ). Najdete ji v západní polovině souhvězdí. Dosahuje 2,9. magnitudy. Je žlutým obrem ve vzdálenosti okolo 540 světelných let. Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí nese jméno Sadalmelik ( Alfa Vodnáře ). Dosahuje 3,0. magnitudy. Jde také o žlutou obří hvězdu ve vzdálenosti okolo 500 světelných let. Delta Vodnáře nese jméno Skat. Je třetí nejjasnější v souhvězdí. Dosahuje 3,3. magnitudy. Jde o bílou hvězdu ve vzdálenosti okolo 160 světelných roků. Poblíž hranice viditelnosti prostýma očima na temné obloze je kulová hvězdokupa M 2, s jasností okolo 6,5. magnitudy. Nachází se v severní části souhvězdí, necelých 5 stupňů severně od hvězdy Sadalsuud ( Beta Vodnáře ).
Převzato z: edgeba.webs.com/piscestoaquarius.htm
Na snímku je zachycena nejvýraznější část souhvězdí Vodnáře, Hlava Pegase, Koníček a Delfín.
Foto: Autor
Kozoroh
Kozoroh je poměrně nevýrazným zvířetníkovým souhvězdím jižní oblohy. Bylo známé již ve starověku. U nás nevystupuje příliš vysoko nad obzor. Rozkládá se mezi Střelcem a Vodnářem. Na starých hvězdných mapách bývá zobrazováno jako kozorožec s rybím ocasem. Babylóňané ho nazývali Kozlí ryba. Představuje Pana - řeckého boha lesů, polí, stád a pastýřů. V kozla se přeměnil, když utíkal před netvorem Tyfonem po souši, rybí ocas mu narostl, když před ním skočil do vody. Přestože byl k lidem přívětivý, báli se ho. Dodnes se používá termín "panický strach", který zažívají někteří lidé, ocitnou li se sami v lese nebo na opuštěném místě. Nejasnější hvězdy Kozoroha vytvářejí na obloze obrazec ve tvaru poněkud deformovaného trojúhelníku. Tvoří jej stálice 3. hvězdné velikosti a slabší. Nejjasnější z nich nese jméno Deneb Algedi ( Delta Kozoroha ). Najdete ji ve východní části souhvězdí, v místech kde bývá zobrazován rybí ocas Kozoroha. Jde o dvojhvězdný zákrytový systém ve vzdálenosti okolo 39 světelných roků. Primární složka je bílá, průvodce má žlutou, či oranžovou barvu. Jasnost systému se mění mezi 2,9 a 3,1. magnitudy. Dabih ( Beta Kozoroha ) leží v západní části souhvězdí. S hodnotou 3,1. magnitudy je druhou nejjasnější v souhvězdí. Jde o složitý vícenásobný hvězdný systém ve vzdálenosti okolo 340 světelných roků. Pěknou, avšak pouze optickou dvojhvězdou je Algiedi ( Alfa Kozoroha ). Najdete ji v severozápadní části souhvězdí, tvoří hlavu Kozoroha. Složky 3,6. a 4,3. magnitudy dělí na obloze 6,4 úhlové minuty a můžete je rozlišit i prostýma očima.
Bůh Pan sedící na skále, v ruce drží flétnu.
Musée du Louvre, Paříž, Francie
Jižní ryba
Pod souhvězdím Vodnáře se prezentuje malé souhvězdí Jižní ryba. U nás vystupuje jen nízko nad obzor. Snadno jej však můžete identifikovat díky jeho dominantní hvězdě Fomalhaut, která patří mezi dvacítku nejjasnějších hvězd na obloze. Její arabské jméno znamená "rybí tlama". Za podzimních večerů září nízko nad jižním obzorem. Jižní ryba patří ke starobylým souhvězdím, byla známá již ve starověkém Řecku. Podle staré báje má jít o rybu, která zachránila egyptskou královnu Isis před utonutím. Za tuto službu byla přenesená na oblohu. Na mnoha vyobrazeních pije vodu, která vytéká z Vodnářova džbánu. Rybu si můžete s určitou dávkou fantazie v tomto hvězdném obrazci představit. Její dvě mláďata představuje souhvězdí Ryb. Fomalhaut ( Alfa Jižní ryby ) je s hodnotou 1,2. magnitudy v souhvězdí opravdu dominantní. Ostatní stálice jsou již slabší 4. magnitudy. Alfa Jižní ryby je tak často jedinou hvězdou v souhvězdí, která je z území našeho státu dobře patrná. Ostatní se již obvykle ztrácejí v zákalu u obzoru. Hodně záleží na místních pozorovacích podmínkách. Fomalhaut je mladou bílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 25 světelných roků. Je obklopena prachovým diskem, ve kterém se nachází jedna, či více planet.
Nejjasnější hvězda Jižní Ryby - Fomalhaut u nás vystupuje nízko nad obzor za podzimních večerů.
Foto: Autor
Asterismy podzimní oblohy. Nejnápadnějším asterismem je zde Pegasův čtverec.
Podzimní mléčná dráha mezi Labutí a Vozkou. Oproti letní mléčné dráze je již méně výrazná. Nejužší úsek celé mléčné dráhy je v souhvězdí Persea. V této části oblohy pozorujeme objekty Místního galaktického spirálního ramena ( Rameno Oriona ) a vnějšího spirálního ramena ( Rameno Persea ). Nejvýraznějším objektem Ramene Persea je Dvojitá otevřená hvězdokupa v Perseu ( NGC 884 a NGC 869 ).