Beran

Beran ( latinsky Aries, zkratka Ari ) je starobylé zvířetníkové souhvězdí, které najdeme mezi Rybami a Býkem. Podle řecké mytologie to byl beran se zlatým rounem, kterého vyslal bůh Hermes, aby zachránil královské děti Frixa a Hellé. Skopec byl později obětován Diovi a zlaté rouno uschováno a střeženo drakem. Zlatého rouna se pak zmocnil Iason a jeho argonauti, kteří připluli na lodi Argo. Beran je podzimním souhvězdím, vrcholí o půlnoci koncem října. S rozlohou 441 stupňů čtverečních je 39. největším souhvězdím. Nejvýraznější částí souhvězdí je zalomená linie tří hvězd, 2., 3. a 4. hvězdné velikosti. Beran sousedí se souhvězdími Persea, Trojúhelníku, Ryb, Velryby a Býka. Obsahuje 2 stálice jasnější 3. hvězdné velikosti, 4 stálice jasnější 4. hvězdné velikosti a asi 15 hvězd jasnějších 5. hvězdné velikosti.

Nejjasnější stálicí souhvězdí je Hamal ( Alfa Berana ). Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2. Toho, že je oranžový si již všimnete pouhým okem, to že je obrem vám napoví jeho vzdálenost - asi 66 světelných roků. Jeho jasnost činí 2,0. magnitudy. Odhadujeme, že hvězda má zhruba 15 krát větší průměr než naše Slunce a přibližně dvojnásobnou hmotnost. Její povrchová teplota činí asi 4500 Kelvinů. Kolem této hvězdy obíhá planeta o minimální hmotnosti 1,8 Jupiteru. Jeden oběh dokončí za 381 pozemských dní.

Druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí je Sheratan ( Beta Berana ) s jasností 2,6. magnitudy. Leží ve vzdálenosti okolo 60 světelných roků a je bílá, spektrálního zařazení A5. Odhadujeme, že má asi 2 krát větší průměr než Slunce. Je spektroskopickou dvojhvězdou s oběžnou dobou 107 dní. Průvodcem je žlutá trpasličí hvězda. Kolem společného těžiště obíhají po velmi výstředné dráze.

Pro Berana charakteristickou trojici hvězd doplňuje Mesarthim ( Gama Berana ). Dosahuje 3,9. magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojici podobně jasných hvězd 4,7. a 4,8. magnitudy. Jelikož se nachází v odstupu 7,5 úhlové vteřiny, tak se dají rozlišit až v dalekohledu. Obě hvězdy jsou bílé. Obíhají kolem společného těžiště a v prostoru je od sebe dělí stovky astronomických jednotek. Nachází se ve vzdálenosti okolo 165 světelných roků.

Lambda Berana leží přes 2 stupně západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí-Hamal ( Alfa Berana ). Dosahuje 4,8. magnitudy a jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0, ve vzdálenosti okolo 130 světelných let. Má přibližně 2,2 krát větší průměr než Slunce.

Stálice s označením Kappa Berana leží jen necelý stupeň jižně od hvězdy Hamal ( Alfa Berana ). Dosahuje 5,0. magnitudy. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojici bílých hvězd. Jejich oběžná doba činí 15,29 dne. Nachází se zhruba 180 světelných roků od nás.

Světelný bod s označením 14 Berana dosahuje také 5,0. magnitudy. Leží 2,5 stupně severně od hvězdy Hamal, nedaleko hranice s Trojúhelníkem. Jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F2, ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let. Odhadujeme, že má přibližně 4 krát větší průměr než Slunce.

Třetí nejjasnější hvězda souhvězdí má označení 41 Berana a dosahuje 3,6.magnitudy. Najdete ji v severní části souhvězdí. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B8. Leží asi 160 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má asi 2,6 krát větší průměr než Slunce. Poměrně svižně rotuje okolo vlastní osy, díky tomu bude nejspíše nápadně zploštělá.

Stálici s označením 35 Berana najdete 1,5 stupně severozápadně od 41 Berana. Dosahuje 4,7. magnitudy. Jde o modrou hvězdu spektrálního zařazení B3, ve vzdálenosti okolo 340 světelných roků.

39 Berana leží 2 stupně severoseverozápadně od 41 Berana. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K1. Nachází se zhruba 170 světelných roků od Země. Má přibližně 11 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje asi 4600 Kelvinů.

Hvězdy 41, 39 a 35 Berana kdysi tvořily dnes již neexistující souhvězdí Severní mucha. Severní proto, aby se odlišilo od souhvězdí Mouchy na jižní obloze. Tyto stálice tvoří malý trojúhelník nad zadní částí Berana. Na jižní obloze se souhvězdí Mouchy zachovalo.

V severovýchodním rohu souhvězdí stojí za zmínku stálice s katalogovým označením HIP 15549. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2. Nachází se ve vzdálenosti mezi přibližně 500 a 600 světelných roků.

Pár stálic jasnějších 5. magnitudy najdeme i ve východní části souhvězdí. Jsou to hvězdy Delta, Dzéta a Epsilon Berana poskládané do tvaru trojúhelníku.

Nejjasnější je v této části souhvězdí Delta Berana, která nese pojmenování Botein. Dosahuje 4,4. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2. Nachází se asi 170 světelných roků od Země. Má přibližně 13 krát větší průměr než Slunce.

Dzéta Berana se nachází 1,5 stupně severovýchodně od hvězdy Botein ( Delta Berana ). Dosahuje 4,9. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti okolo 260 světelných roků. Odhadujeme, že má 2,5 až 3 krát větší průměr než Slunce.

Epsilon Berana leží přes 3 stupně severozápadně od hvězdy Botein ( Delta Berana ). Při pohledu prostýma očima se vám bude jevit jako jeden světelný bod 4,6. magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojici podobně jasných hvězd 5,2. a 5,5. magnitudy. Obě hvězdy jsou bílé, patří do spektrální třídy A. Obíhají kolem společného těžiště po výstředné dráze v periodě zhruba 1200 roků. Od nás je dělí vzdálenost zhruba 330 světelných roků. Stáří systému je v řádu stovek milionů roků.