Drak

Drak ( latinsky Draco, zkratka Dra ) je rozsáhlé, u nás nezapadající a nepříliš zřetelné souhvězdí, tvořené převážně středně jasnými a slabšími hvězdami. Stáčí se v rozsahu téměř 180 stupňů kolem severního nebeského pólu. Souhvězdí najdeme mezi Velkou medvědicí a Malým medvědem, hlava Draka sahá až k souhvězdí Herkula. Obrazec velmi dobře připomíná papírového draka s dlouhým ocasem. Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a byl zabit Heraklem. S rozlohou 1083 stupňů čtverečních je osmým největším souhvězdím. Nejvýraznější částí souhvězdí je hlava Draka, která se nachází nedaleko jasné hvězdy Vega ze souhvězdí Lyry. Hlava Draka vrcholí o půlnoci v blízkosti zenitu v polovině června. V souhvězdí se nachází severní pól ekliptiky. Drak obsahuje 3 hvězdy do 3. magnitudy, 13 hvězd do 4. magnitudy a 40 hvězd do 5. magnitudy. Sousedí se souhvězdími Pastýře, Herkula, Velké medvědice, Lyry, Labutě, Cefea, Malého medvěda a Žirafy.

Naše putování souhvězdím Draka zahájíme popisem hvězd, které tvoří jeho hlavu a poté budeme postupovat dlouhým tělem až na konec ocasu této bájné nestvůry.

Hlavu Draka tvoří čtveřice hvězd rozdílné jasnosti, v rozmezí 2. až 4. hvězdné velikosti.

Nejjasnější hvězdou v hlavě Draka a také celého souhvězdí je Etamin nebo též Eltanin ( Gama Draka ). Dosahuje 2,2. magnitudy. Je obrem spektrálního zařazení K5 - jeho naoranžovělé barvy si můžete všimnout již prostýma očima bez dalekohledu. Leží asi 150 světelných roků od Země. Má přibližně 50 krát větší průměr než naše Slunce. Povrchová teplota činí asi 4000 Kelvinů. Za asi 1,5 milionu let se přiblíží k naší sluneční soustavě na vzdálenost jen okolo 28 světelných roků a stane se tak jednou z nejjasnějších hvězd na obloze.

Rastaban ( Beta Draka ), někdy také nazývaná Alwaid, s jasností 2,8. magnitudy je další stálicí v souhvězdí, která je jasnější třetí hvězdné velikosti. Tato hvězda je svou barvou velmi podobná našemu Slunci ( spektrum G2 ), oproti němu má však obří průměr. Je větší asi 40 krát. Povrchová teplota se pohybuje okolo 5200 Kelvinů. Vzdálenost odhadujeme na zhruba 380 světelných roků.

Další stálicí v hlavě Draka je Grumium ( Ksí Draka ). Dosahuje 3,8. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 110 světelných roků. Má přibližně 12 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4400 Kelvinů.

Kuma ( Ný Draka ) se vám při pohledu prostýma očima bude jevit jako obyčejná stálice 4. hvězdné velikosti. Jde však o dvojici stejně jasných hvězd 4,9. magnitudy v odstupu 1 úhlové minuty. Spatřit je můžete tedy až dalekohledem, často stačí i divadelní kukátko. Rozlišovací schopnost zdravého oka se totiž může pohybovat na noční obloze až někde mezi 1,5 a 3 úhlovými minutami. Obě složky jsou bílé, patří do spektrální třídy A. Oběžná doba této široké dvojhvězdy kolem společného těžiště je velmi dlouhá - několik desítek tisíc roků. V prostoru je od sebe dělí minimálně 1900 astronomických jednotek. Nejspíš obě jsou ještě navíc těsnými dvojhvězdami, takže pravděpodobně jde o čtyřhvězdu. Vzdálenost systému od nás odhadujeme na asi 100 světelných roků. Kuma je nejslabší ze čtyřúhelníku hvězd, které tvoří hlavu Draka.

V blízkosti hlavy Draka leží stálice s označením Mí Draka. Najdete ji přes 4 stupně severozápadně od hvězdy Rastaban ( Beta Draka ). Dosahuje 4,9. magnitudy. Jde o dvojhvězdný systém, ovšem rozlišitelný až v dalekohledech. Skládá se ze dvou podobně jasných složek 5,6. a 5,7. magnitudy. Obě hvězdy jsou nažloutlé, patří do spektrální třídy F. Oběžná doba činí přibližně 670 let. Obě složky mají asi 1,5 krát větší průměr než Slunce. Systém leží přibližně 90 světelných roků od Země. Mí Draka je také někdy nazývána Arrakis a společně se čtyřmi nejjasnějšími hvězdami hlavy Draka vytváří pěknou skupinku hvězd. Pro tento asterismus se ujal název "Pět velbloudů".

Altais ( Delta Draka ) je žlutooranžovou stálicí spektrálního zařazení G9 a dosahuje 3,1. magnitudy. Svítí na nás ze vzdálenosti zhruba 100 světelných roků. Má asi 11 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4800 Kelvinů. Patří k nejjasnějším hvězdám tvořící krk Draka.

Přibližně 4 stupně severovýchodně od hvězdy Altais ( Delta Draka ), narazíte na hvězdu s označením Epsilon Draka, se jménem Tyl. Dosahuje 3,8. magnitudy a jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G7, ve vzdálenosti okolo 150 světelných roků. Má asi 10 krát větší průměr než Slunce.

Hvězdu Ró Draka najdete zhruba 2,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Tyl ( Epsilon Draka ). Dosahuje 4,5. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 430 světelných roků.

Postupujeme dále krkem Draka a dostáváme se ke hvězdě Tau Draka. Leží 4 stupně severozápadně od hvězdy Tyl ( Epsilon Draka ). Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o oranžovou hvězdu spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 145 světelných roků.

Další jasnější stálici tvořící tělo bájné nestvůry je Chí Draka. Dosahuje 3,5. magnitudy. Jde však o dvojhvězdný systém. Hlavní složka je nažloutlá, spektrálního zařazení F7. Má asi 1,2 krát větší průměr než Slunce. Průvodcem je o 2 hvězdné třídy slabší oranžový trpaslík spektrálního zařazení K0. Má asi ¾ průměru Slunce. Oběžná doba činí 280,5 dne. Chí Draka patří k poměrně blízkým hvězdným systémům, od nás jej dělí jen asi 26 světelných roků.

Necelého 1,5 stupně jižně od Chí Draka leží Fí Draka. Dosahuje 4,2. magnitudy a jde o vícenásobný hvězdný systém. Hlavní složka je bílá, patří do spektrální třídy A. Bližší společník obíhá s periodou 26,7 dne, vzdálenější má oběžnou dobu okolo 308 roků. Systém se nachází zhruba 300 světelných let od Země.

Přesunujeme se tělem Draka asi 9 stupňů jihozápadně, k poměrně jasné stálici 3,2. magnitudy. Jmenuje se Aldhibah ( Dzéta Draka ). Vzdálenost této modré hvězdy spektrálního zařazení B6 odhadujeme na 330 světelných let. Domníváme se, že má asi 6,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 13 000 Kelvinů.

Zhruba 6,5 stupně jihozápadně od hvězdy Aldhibah ( Dzéta Draka ) se nachází druhá nejjasnější hvězda souhvězdí a nejjasnější hvězda tvořící tělo Draka. Má označení Éta Draka. Nachází se zhruba uprostřed Drakova těla. Dosahuje 2,7. magnitudy. Tato žlutá stálice spektrálního zařazení G8 leží ve vzdálenosti okolo 90 světelných let. Svým průměrem překonává naši denní hvězdu asi 11 krát. Povrchová teplota přesahuje 5000 Kelvinů. Jde o dvojhvězdný systém-průvodcem je oranžový trpaslík s dlouhou oběžnou dobou. Hlavní složka vykazuje drobné změny jasnosti, které však zaznamenají až citlivé měřící přístroje.

4 stupně jihozápadně od Éty Draka se nachází Théta Draka. Ta je podstatně slabší-dosahuje 4,0. magnitudy. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F8, ve vzdálenosti okolo 70 světelných roků. Má asi 2,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6300 Kelvinů. S periodou 3,07 dne ji obíhá červená trpasličí hvězda.

Stále udržujeme směr od hlavy k ocasu Draka a postupujeme ke hvězdě se jménem Eldsich ( Jota Draka ). Je poměrně jasná-dosahuje 3,2. magnitudy. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K2. Má asi 12 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4500 Kelvinů. Byla u ní objevena planeta o minimální hmotnosti 8,6 Jupiteru. Okolo oranžového obra obíhá po velmi výstředné dráze s periodou 511 dní, v průměrné vzdálenosti okolo 1,3 astronomické jednotky. Eldsich se nachází zhruba 100 světelných roků od Země.

Až teprve teď se dostáváme ke hvězdě označené jako Alfa Draka, s názvem Thuban. S jasností 3,6. magnitudy v souhvězdí nijak zvlášť nevyniká. Najdeme ji na spojnici hvězd Pherkad z Malého medvěda a Mizar z Velké medvědice, přibližně na půl cesty mezi nimi. Zajímavé je, že před asi 4800 lety byla Thuban velmi dobře použitelná jako Polárka. Zatímco dnes se nachází přes 25 stupňů daleko od severního nebeského pólu, tak v roce 2830 před naším letopočtem se v důsledku precese od něj nacházela jen několik úhlových minut. V době stavby velkých pyramid v Egyptě tak velmi spolehlivě ukazovala směr k severu a upínaly se k ní zraky jak stavitelů těchto obřích hrobek, tak mnoha tehdejších cestovatelů. Dnes nám směr k severu určuje jasnější a zajímavější hvězda, stálice druhé velikosti-Polárka ze souhvězdí Malého medvěda. Thuban je bílým obrem spektrálního zařazení A0 a nachází se přibližně 300 světelných let od nás. Odhadujeme, že má asi 6,5 až 7 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 9800 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že je těsnou dvojhvězdou s dobou oběhu jen 51,4 dne. Průvodcem je trpasličí hvězda. Některé indicie nasvědčují tomu, že Thuban byla dříve pravděpodobně jasnější, za poslední tisíciletí zřejmě zeslábla.

1,5 stupně západně od Thubanu se nachází slabá hvězdička 4,6. magnitudy. Nese označení 10 Draka. Jde o červeného obra spektrálního zařazení M3, ve vzdálenosti okolo 400 světelných roků.

Blížíme se ke konci ocasu Draka a dostáváme se ke hvězdě s označením Kappa Draka. Ta se nachází zhruba 10 stupňů severozápadně od Thubanu. Dosahuje 3,9. magnitudy. Jde o modrou hvězdu spektrálního zařazení B6, ve vzdálenosti zhruba 500 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 6 krát větší průměr než Slunce. Na temné obloze můžete v její blízkosti spatřit dvojici slabých stálic 5. hvězdné velikosti. Nesou označení 6 Draka a 4 Draka. První z nich leží jen ¼ stupně severovýchodně, druhá se nachází více než 0,5 stupně jihozápadně. Všechny 3 hvězdy leží v jedné řádce, prakticky by jste jimi mohli na obloze téměř proložit přímku. Jde pouze o optické průvodce. Úhlově bližší je oranžovým obrem spektrálního zařazení K2, druhý je červeným obrem spektrálního zařazení M3. Oba se nachází ve vzdálenostech větších než 500 světelných roků od Země.

Lambda Draka se honosí názvem Gianfar. Leží přes 5 stupňů západně od hvězdy Kappa Draka, v těsné blízkosti hranice s Velkou medvědicí. Tato načervenalá obří stálice spektrálního zařazení M0 dosahuje 3,8. magnitudy a svítí ze vzdálenosti okolo 330 světelných roků. Vykazuje nenápadné změny jasnosti, v rozsahu asi 1 desetiny hvězdné třídy.

Necelého 0,5 stupně východně leží slabá stálice 5,2. magnitudy, s označením 2 Draka. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti přibližně 240 světelných roků.

Ocas Draka zakončuje stálice s katalogovým označením HIP 47193. Leží v těsné blízkosti hranice s Žirafou. Dosahuje 4,3. magnitudy a jde o oranžovou veleobří hvězdu patřící do spektrální třídy K. Nachází se pravděpodobně ve vzdálenosti okolo 1000 světelných roků.