Had

Had ( latinsky Serpens, zkratka Ser ) je jedním ze 48 původních starořeckých souhvězdí. Má jednu zvláštnost, jako jediné souhvězdí na celé obloze je rozdělené na 2 části - Hlavu Hada a Ocas Hada. Obrazec hvězd představuje obrovského hada jenž se vine kolem Hadonoše. Hadonoš ho pevně svírá ve svých rukou. Podle starého mýtu byl Had pomocníkem lékaře Aeskulapa. Pomáhal mu v lese hledat léčivé byliny. Aeskulap byl zobrazován s holí, po níž se had plazí. S tímto vyobrazením se setkáváme ještě dnes v lékárnách či lékařských knihách. Souhvězdí není příliš přehledné. S rozlohou 637 stupňů čtverečních jde o 23. největší souhvězdí. Hlava Hada sousedí se souhvězdími Severní koruny, Pastýře, Panny, Vah, Hadonoše a Herkula. Ocas Hada sousedí se souhvězdími Orla, Hadonoše, Střelce a Štítu. Ocasem Hada prochází mléčná dráha, naopak hlava Hada se nachází již poměrně daleko od pásu mléčné dráhy. Souhvězdí obsahuje jen 1 stálici jasnější 3. hvězdné velikosti, 9 stálic je jasnějších 4. hvězdné velikosti a do 5. hvězdné velikosti obsahuje asi 2 desítky stálic. Had je souhvězdím letní oblohy. Hlava Hada kulminuje o půlnoci v polovině května, ocas Hada kulminuje o půlnoci počátkem července. Souhvězdím prochází nebeský rovník.

Jako první si popíšeme Hlavu Hada a až potom se přesuneme do oblasti ocasu.

Nejjasnější hvězda souhvězdí má jméno Unuk ( Alfa Hada ). Dosahuje 2,6. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 75 světelných roků. Hvězda má zhruba 15 krát větší průměr než naše Slunce a povrchová teplota činí asi 4300 Kelvinů. V souhvězdí Hada mají jen dvě hvězdy vlastní jména-je to právě Unuk a ještě hvězda Alya ( Théta Hada ), která se nachází na konci ocasu Hada a o níž bude řeč později.

Lambda Hada leží přibližně 1 stupeň severovýchodně od hvězdy Unuk ( Alfa Hada ). Dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o žlutou hvězdu spektrálního zařazení G0, ve vzdálenosti okolo 38 světelných roků. Odhadujeme, že hvězda má asi 1,3 až 1,4 krát větší průměr než naše Slunce. Povrchová teplota činí asi 5900 Kelvinů.

Světelný bod s označením Epsilon Hada najdete 2,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Unuk ( Alfa Hada ). Dosahuje 3,7. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti zhruba 70 světelných roků. Má asi 1,8 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 8000 Kelvinů.

Mí Hada leží asi 10 stupňů jižně od hvězdy Unuk ( Alfa Hada ), až v těsné blízkosti hranice se souhvězdím Vah. Dosahuje 3,5. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A0. Vzdálenost odhadujeme na zhruba 170 světelných roků.

V místech s temnou oblohou si můžete jen 0,5 stupně severovýchodně od Mí Hada všimnout slabé stálice 5,1. magnitudy. Nese označení 36 Hada. Také jde o bílou hvězdu, tentokráte však spektrálního zařazení A3. Zajímavé je, že se nachází v podobné vzdálenosti od nás jako Mí Hada.

Jasnější 5. hvězdné velikosti je ještě v jižní části Hlavy Hada stálice s označením Sigma Hada. Leží v těsné blízkosti hranice s Hadonošem. Dosahuje 4,8. magnitudy a jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0, ve vzdálenosti okolo 90 světelných roků. Má asi 1,8 krát větší průměr než Slunce.

Delta Hada leží necelých 5 stupňů severozápadně od hvězdy Unuk ( Alfa Hada ). Dosahuje 3,8. magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojici ( 4,2. a 5,2. magnitudy ) žlutobílých hvězd spektrálního zařazení F0, které ovšem rozliší až oko vyzbrojené dobrým dalekohledem. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 230 světelných roků.

Dostáváme se do severní části Hlavy Hada. Nachází se zde trojúhelník stálic 4. hvězdné velikosti, které tvoří samotnou hlavu Hada.

Nejjasnější z nich je Beta Hada. S hodnotou 3,7. magnitudy je druhou nejjasnější stálicí souhvězdí. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti okolo 155 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 3,6 krát větší průměr než Slunce a přibližně dvojnásobek hmotnosti naší denní hvězdy. Povrchová teplota dosahuje zhruba 8500 Kelvinů. Beta Hada se vyznačuje vysokou rotační rychlostí kolem vlastní osy.

Gama Hada dosahuje 3,9. magnitudy. Tato nažloutlá stálice ( spektrum F6 ) se nachází asi 36 světelných let od Země. Z trojúhelníku hvězd tvořícího hlavu Hada je k Zemi nejbližší. Hvězda by mohla mít přibližně 1,4 krát větší průměr než Slunce. Její povrchová teplota činí asi 6300 Kelvinů.

Kappa Hada je nejslabší z trojúhelníku hvězd tvořících samotnou hlavu Hada. Dosahuje 4,1. magnitudy. Jde o červenou obří hvězdu spektrálního zařazení M1, ve vzdálenosti zhruba 380 světelných roků. Její průměr činí několik desítek Sluncí.

Jota Hada se nachází zhruba 2,5 stupně severozápadně od výše zmíněné stálice Kappa Hada. Dosahuje 4,5. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti okolo 190 světelných roků. Z rozboru spektra jsme se dozvěděli, že ve skutečnosti jde o dvojici vzájemně si podobných bílých hvězd obíhajících kolem společného těžiště, v periodě asi 11 let.

Asi 3 stupně severně od stálice Kappa Hada leží světelný bod s označením Ró Hada. Dosahuje 4,7. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K5, ve vzdálenosti přibližně 375 světelných roků.

V severovýchodním výběžku Hlavy Hada je jediná stálice jasnější 5. hvězdné velikosti. Nese označení Pí Hada. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti okolo 180 světelných roků. Odhadujeme, že má 2 až 2,3 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8800 Kelvinů. Přebytek infračerveného záření nasvědčuje tomu, že hvězdu obklopuje prachový disk. Stáří hvězdy činí několik stovek milionů roků.

Přímo v hlavě obřího nebeského plaza můžete vyhledat proměnnou hvězdu s označením R Hada. Leží nedaleko spojnice hvězd Gama a Beta Hada, asi 1,2 stupně jihovýchodně od Bety Hada. Její jasnost se drasticky mění mezi 5. až 14. hvězdnou velikostí s periodou 356 dní. V době některých maxim jasnosti ji můžete na hodně tmavé obloze spatřit i prostýma očima. Vzdálenost této "nestálé stálice" odhadujeme na asi 900 světelných roků. R Hada patří k zástupcům dlouhoperiodických proměnných hvězd nazývaných Miridy. Jde o červené obří hvězdy. Příčinou velkých změn jasnosti v optickém oboru jsou prudké změny v atmosféře hvězdy způsobené průchodem mohutných rázových vln a pulsace povrchu těchto hvězd.

V hlavové části Hada, blízko hranice se souhvězdím Panny a asi 8 stupňů jihozápadně od hvězdy Unuk ( Alfa Hada ) se nachází kulová hvězdokupa M 5 ( NGC 5904 ). S hodnotou 5,8. magnitudy jde o jeden z nejjasnějších objektů svého druhu na severní obloze. Za vynikajících pozorovacích podmínek ji můžete spatřit i prostýma očima jako velmi slabou mlhavou hvězdičku. Vesmírežel i nejjasnější kulové hvězdokupy severní oblohy se nachází pouze poblíž hranice viditelnosti prostýma očima. Hvězdokupa zabírá na obloze plochu o velikosti téměř půl stupně, při pozorování prostýma očima se však jeví mnohem menší. Pro pozorovatele z území našeho státu může jít o velkou výzvu. Pravděpodobnější je že ji vůbec nespatříte. Chce to skutečně temnou oblohu daleko od rušivých zdrojů osvětlení, dostatečně dlouhou adaptaci očí na tmu a výborný zrak. Hvězdokupa se navíc nachází v těsné blízkosti ( asi 20 úhlových minut severozápadně ) jasnější hvězdy 5,0. magnitudy, jež nese označení 5 Hada. Takže pozor na záměnu M 5 s touto hvězdou. Vzdálenost M 5 odhadujeme nejistě na 25 000 světelných roků. V prostoru o průměru větším než 150 světelných roků se nachází stovky tisíc hvězd. Stáří objektu odhadujeme na zhruba 13 miliard let. M 5 je jednou z asi 200 kulových hvězdokup patřících naší Galaxii.

Nyní se přesuneme do ocasní části Hada.

V této části souhvězdí je nejjasnější Éta Hada. Nachází se ve střední části Ocasu Hada. Dosahuje 3,2. magnitudy. Jde o oranžovou hvězdu spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti okolo 60 světelných roků. Má zhruba 6 krát větší průměr než Slunce a přibližně dvojnásobnou hmotnost. Povrchová teplota činí asi 4900 Kelvinů.

Dzéta Hada leží přes 5 stupňů západně od výše zmíněné Éty Hada. Dosahuje 4,6. magnitudy a jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F3. Svítí na nás ze vzdálenosti okolo 75 světelných roků. Má přibližně 1,7 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 6500 Kelvinů.

V jižní části ocasu Hada je nejjasnější hvězdou Ksí Hada. Dosahuje 3,5. magnitudy. Jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0, ve vzdálenosti okolo 105 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 3,7 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7100 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že má společníka s oběžnou dobou pouhých 2,29 dne.

Stálici s označením Omikron Hada najdete necelé 3 stupně severoseverovýchodně od výše zmíněné Ksí Hada. Dosahuje 4,2. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti zhruba 170 světelných roků. Má přibližně 1,8 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8500 Kelvinů.

Ný Hada leží necelých 5 stupňů severozápadně od Ksí Hada. Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A0, ve vzdálenosti okolo 200 světelných roků.

Na konci ocasu Hada svítí hvězda s názvem Alya ( Théta Hada ). Pouhým okem se jeví jako stálice 4. hvězdné velikosti. Ve skutečnosti jde o dvojici hvězd 4,6. a 5,0. magnitudy. Obě složky jsou bílé, spektrální třídy A. Každá z nich má asi dvojnásobek průměru našeho Slunce. V prostoru je od sebe dělí nejméně 900 astronomických jednotek, oběžnou dobu této široké dvojhvězdy odhadujeme na nejméně 14 000 roků. Bylo také zjištěno, že obě hvězdy velmi rychle rotují kolem vlastní osy, takže pravděpodobně budou poměrně silně zploštělé. Systém leží asi 130 světelných roků od nás.

Ocas Hada se nachází ve východní části souhvězdí a prochází jím mléčná dráha. A v pásu mléčné dráhy obvykle najdeme otevřené hvězdokupy. Nejzajímavější z nich v tomto souhvězdí má označení IC 4756. Nalezneme ji až na konci ocasu Hada, poblíž hranice s Hadonošem, 4 stupně západně od hvězdy Alya, v jasném výběžku mléčné dráhy. S celkovou jasností okolo 5. magnitudy ji za velmi dobrých pozorovacích podmínek můžete zahlédnout již prostýma očima jako kulatou mlhavou skvrnu. Na skutečně temném nebi je nepřehlédnutelná. Nejjasnější stálice v této oblasti jsou však slabší 6. hvězdné velikosti. Na obloze zabírá více než 1 stupeň - už tahle skutečnost většinou naznačuje, že půjde o relativně blízkou hvězdokupu. Současné odhady vzdálenosti IC 4756 se pohybují okolo 1300 světelných roků. S odhadovaným stářím 700 milionů roků ji můžeme zařadit mezi starší objekty svého druhu.

V Hadím ocasu se ukrývá ještě další skvost. Je jím otevřená hvězdokupa obklopená difúzní mlhovinou, pro kterou se vžil název Orlí mlhovina. Její katalogové označení je M 16 nebo také NGC 6611. Leží poblíž hranice se souhvězdím Štítu. Celková jasnost objektu dosahuje asi 6. magnitudy a na obloze zabírá plochu o průměru asi 35 úhlových minut. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek ji můžete spatřit již prostýma očima jako slabou mlhavou skvrnu. Nejjasnější stálice v této oblasti jsou pouze slabší 8. hvězdné velikosti, prostýma očima je tudíž nemáte šanci spatřit. Vzdálenost M 16 odhadujeme na přibližně 7000 světelných roků. Je součástí vnitřního spirálního ramene Galaxie, které jsme pojmenovali Rameno Střelce.