Souhvězdí v okolí severního nebeského pólu, Cirkumpolární souhvězdí

Jako cirkumpolární ( nezapadající ) označujeme ta souhvězdí, která v daném místě nikdy nezapadají pod obzor. Cirkumpolární jsou všechny hvězdy, jejichž deklinace je větší než vzdálenost pozorovacího místa od pólu. Na severní polokouli je to tedy 90 stupňů minus geografická šířka. Pokud se nacházíte například na 50. rovnoběžce, která prochází územím našeho státu, pak jsou pro vás cirkumpolární všechny hvězdy, jejichž deklinace je větší než 40 stupňů. Na rovníku, kde se nachází pól na obzoru, nejsou žádné hvězdy cirkumpolární, naopak na severním pólu jsou všechny hvězdy severní oblohy cirkumpolární.

Za cirkumpolární můžeme na naší obloze považovat 6 souhvězdí, jejichž charakteristické obrazce se skládají z nezapadajících hvězd - Velká medvědice

Malý medvěd

Kasiopeja

Drak

Cefeus

Žirafa.

Velkou medvědici, Malého medvěda a Draka máme ve večerních hodinách nejvýše nad obzorem v jarních a letních měsících. Cefea a Kasiopeju v podzimních a zimních měsících. Nenápadná Žirafa vrcholí uprostřed zimního období.

Velká medvědice

Nejnápadnějším cirkumpolárním souhvězdím je u nás Velká medvědice, zvláště její nejvýraznější část tvořená sedmi jasnými hvězdami 2. až 3. hvězdné velikosti -Velký vůz. Jde o nejznámější hvězdný obrazec na obloze a je obvykle prvním výchozím bodem pro začínající pozorovatele na severní polokouli. Je dosti rozlehlý, zabírá na délku asi 25 stupňů. Jména jeho hvězd mají staroarabský původ. Jsou to Benetnash ( též někdy nazývána Alkaid ), Mizar, Alioth, Megrez, Phekda, Merak a Dubhe. Nejjasnější z nich je s hodnotou 1,8. magnitudy Alioth ( Epsilon Velké medvědice ), naopak nejslabší je s hodnotou 3,3. magnitudy Megrez. S výjimkou Dubhe ( Alfa Velké medvědice ) vykazují hvězdy Velkého vozu bílý, či modrobílý odstín. Patří totiž do spektrálních tříd A a B. Dubhe je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0. Její žlutooranžový odstín je dobře patrný i při pohledu prostýma očima. Dubhe je od nás nejvzdálenější ze sedmihvězdí Velkého vozu. Nachází se ve vzdálenosti okolo 123 světelných roků. První hvězda v oji velkého vozu - Benetnash leží ve vzdálenosti okolo 104 světelných roků od Země. Zbylých 5 hvězd - tedy Mizar, Alioth, Megrez, Phekda a Merak se nachází v podobné vzdálenosti od nás - okolo 80 světelných let. Nejde o náhodu. Jsou součástí takzvané pohybové skupiny Velké medvědice, známé též jako"Medvědí proud", či Collinder 285. Jde o jádro již značně rozptýlené otevřené hvězdokupy, jež vznikla před několika stovkami milionů roků. Její součástí je několik dalších slabších hvězd v souhvězdí Velké medvědice a spousta dalších, často i jasných hvězd, rozsetých prakticky po celé obloze. Naše sluneční soustava ovšem není její součástí, jen náhodou jí prolétá. V blízkosti hvězdy Mizar ( Dzéta Velké Medvědice ) můžete spatřit slabší hvězdu 4. magnitudy. Nese jméno Alkor a bývá používána jako test kvality zraku. Pokud máte oči zdravé, spatříte ji bez problému. Do blízkosti Mizar se nepromítá náhodou, pravděpodobně k ní fyzicky patří a je tak dalším členem "Medvědího proudu".

Ovšem Velká medvědice není jen Velký vůz, ten tvoří pouze její zadní část. Její nohy vykreslují dva řetězce stálic 3. až 4. hvězdné velikosti. Některá z nich mají vlastní jména. Pravá zadní tlapa Velké medvědice je zakončená dvojicí stálic 3. hvězdné velikosti. Jmenují se Tania Borealis ( Lambda Velké medvědice ) a Tania Australis ( Mí Velké medvědice ). Na obloze tyto dvě hvězdy dělí necelé 2 stupně. Podobně i levou zadní tlapu zakončuje dvojice poměrně jasných stálic. Nesou pojmenování Alula Borealis ( Ný Velké medvědice ) a Alula Australis ( Ksí Velké medvědice ). Dosahují 3,5. a 3,8. magnitudy. Na obloze je od sebe dělí asi 1,5 stupně. Spodní části přední tlapy Velké medvědice dominuje dvojice stálic s pojmenováním Talitha Borealis ( Jota Velké Medvědice ) a Talitha Australis ( Kappa Velké medvědice ). Dosahují 3,1. a 3,6. magnitudy. Na obloze je od sebe dělí více než 1 stupeň.

Nejjasnější hvězdou v hlavě Velké medvědice s hodnotou 3,4. magnitudy je Muscida ( Omikron Velké medvědice ).

Malý medvěd

Spojnice hvězd Dubhe a Merak ( Alfa a Beta Velké medvědice ) míří směrem k Polárce-nejjasnější hvězdě v souhvězdí Malého medvěda, jehož nejvýraznější sedmihvězdí tvoří asterismus známý jako Malý vůz. Proto se těmto dvěma hvězdám také říká "ukazatelé". Ukazují směr k severnímu nebeskému pólu. Asterismy nazýváme výrazné skupiny hvězd, které však nejsou žádným z 88 oficiálních souhvězdí. Polárka, též nazývaná Severka byla v minulosti důležitým orientačním bodem pro cestovatele a mořeplavce, spolehlivě totiž ukazuje směr k severu. A dodnes je k tomu účelu využívána. Obyvatelé severní polokoule mají v tomto případě štěstí, v blízkosti jižního nebeského pólu se žádná jasná hvězda nenachází. Polárka je nyní vzdálena od severního nebeského pólu méně než 1 stupeň. Proto během dne a noci opisuje kolem něho malý kroužek. Malý medvěd pochází se starověkého Řecka. Podle jedné z legend v něm lidé spatřovali Idu, jednu z nymf, které opatrovaly Dia, když byl ještě dítětem. Polárka ( Alfa Malého medvěda ) je hvězdou 2. magnitudy. Jde o nažloutlého obra spektrálního zařazení F7. Nachází se přibližně 330 světelných roků od Země. Je první hvězdou v oji Malého vozu. Na opačném koci tohoto asterismu leží dvojice hvězd Kochab a Pherkad. Starověkými mořeplavci byly tyto dvě hvězdy nazývány " strážci pólu". Tyto dvě hvězdy od sebe dělí více než 3 stupně. Výraznější z dvojice je s hodnotou 2,1. magnitudy Kochab ( Beta Malého medvěda ). Je tedy jen o málo slabší než Polárka. Naoranžovělý odstín tohoto oranžového obra je patrný i při pohledu prostýma očima. Nachází se ve vzdálenosti okolo 130 světelných roků. Pherkad ( Gama Malého medvěda ) je slabším strážcem pólu. Dosahuje 3,0. magnitudy. V její blízkosti je i prostýma očima viditelná slabší stálice 5. magnitudy, která s ní tvoří optickou dvojici. Tato dvojice je také známá jako Pherkad Major a Pherkad Minor. Jasnější z dvojice je bílou obří hvězdou ve vzdálenosti okolo 485 světelných let. Ostatní hvězdy tvořící Malého medvěda jsou již méně výrazné, slabší 4. hvězdné velikosti. Malý vůz zaujímá na délku asi 19 stupňů, je tedy opravdu menší než Velký vůz. Je také mnohem méně výrazný a začátečníci mohou mít potíže s jeho identifikací.

Kasiopeja

Na opačné straně od Polárky než leží Velký vůz nelze přehlédnout výrazné cirkumpolární souhvězdí Kasiopeja, jehož 5 nejjasnějších hvězd tvoří na obloze obrazec ve tvaru písmene W, nebo též písmene M ( záleží na úhlu pohledu - pokud vystoupí k zenitu a pozorujete ji od severu, jeví se jako M ). Po Velké medvědici jde nejspíše o druhé nejznámější souhvězdí na severní obloze. V antické báji byla Kasiopeja manželkou krále Cefea a matka Andromedy. Souhvězdím prochází mléčná dráha a proto je tu viditelné množství hvězd i prostýma očima. Základní obrazec je tvořený pěti stálicemi 2. až 3. hvězdné velikosti. Nachází se v rozmezí asi 55 až 550 světelných roků od nás. Nejjasnější z nich je Schedir ( Alfa Kasiopeje ). Dosahuje 2,2. magnitudy. Vzdálenost tohoto oranžového obra odhadujeme na 230 světelných roků. Žlutooranžový odstín hvězdy je patrný i při pohledu prostýma očima. Caph ( Beta Kasiopeje ) je jen o málo slabší, dosahuje 2,3. magnitudy. Je žlutobílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 55 světelných let. Cih ( Gama Kasiopeje ) leží uprostřed obrazce "W". Jde o modrého obra 3. hvězdné velikosti. Patří k nepravidelným proměnným hvězdám. Odhady vzdálenosti se pohybují okolo 550 světelných roků. Ruchbah ( Delta Kasiopeje ), někdy také nazývaná Ksora, je bílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků. Dosahuje 2,7. magnitudy. Nejslabší z pětice hvězd nese jméno Segin ( Epsilon Kasiopeje ). Nachází se na východním okraji "W". Je již slabší 3. hvězdné velikosti, dosahuje 3,4. magnitudy. Jde o modrou hvězdu ve vzdálenosti okolo 410 světelných roků. Zajímavá je pro nás hvězda Achird ( Éta Kasiopeje ). Dosahuje 3,4. magnitudy. Je žlutým trpaslíkem velmi podobným našemu Slunci. Nachází se pouhých 19 světelných roků od Země. Na hranici se souhvězdím Persea je za velmi dobrých pozorovacích podmínek viditelná jako velká mlhavá skvrna otevřená hvězdokupa Stock 2, lépe zapamatovatelná pod jménem "Svalovec". Víme o třech supernovách, které vzplanuly v tomto souhvězdí v minulém tisíciletí, všechny tři explodovaly ve vnějším spirálním ramenu Galaxie, které jsme pojmenovali Rameno Persea.

Drak

Mezi Velkou medvědicí a Malým medvědem se nenápadně proplétá Drak. Je tvořen středně jasnými a slabšími hvězdami. Patří k nejstarším a největším souhvězdím. Při troše fantazie si lze tuto bájnou nestvůru ve hvězdném obrazci představit. Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a byl zabit Heraklem. Nejvýraznější je jeho hlava ve tvaru čtyřúhelníku, kterou najdeme nedaleko druhé nejjasnější hvězdy severní oblohy-Vegy ze souhvězdí Lyry. Jeho klikaté tělo končí až za spojnicí hvězd Dubhe a Polárka. Hlava Draka je také známá jako asterismus "Pět velbloudů". Nejjasnější hvězdou v hlavě Draka a také celého souhvězdí je Etamin nebo též Eltanin ( Gama Draka ). Dosahuje 2,2. magnitudy. Je oranžovou obří hvězdou, její barevný odstín je viditelný i prostýma očima. Leží asi 150 světelných roků od Země. Součástí hlavy Draka je i Rastaban ( Beta Draka ), někdy také nazývána Alwaid. Dosahuje 2,8. magnitudy. Je žlutou obří hvězdou ve vzdálenosti okolo 380 světelných roků. Další stálicí v hlavě Draka je Grumium ( Ksí Draka ). Dosahuje 3,8. magnitudy. Je oranžovým obrem ve vzdálenosti okolo 110 světelných roků. Z čtyřúhelníku tvořící hlavu Draka zbývá ta nejslabší - Kuma ( Ný Draka ), stálice 4. hvězdné velikosti. Tvoří ji dvojice prakticky stejně jasných bílých hvězd, v odstupu 1 úhlové minuty. To je již příliš malý úhlový odstup na jejich rozlišení prostýma očima. Nachází se ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků. Krk Draka se vine směrem k souhvězdí Cefea, poblíž hranice s tímto souhvězdím se prudce stáčí opačným směrem k oji Velkého vozu a dále se klikatí mezi Velkou medvědicí a Malým medvědem. Na spojnici hvězd Pherkad z Malého medvěda a Mizar z Velké medvědice leží hvězda Thuban ( Alfa Draka ). Dosahuje 3,6. magnitudy a je bílou hvězdou ve vzdálenosti okolo 300 světelných roků. Této hvězdě se také říká "Polárka starých Egypťanů". Před asi 4800 lety, tedy v době staveb velkých pyramid v Egyptě, se v důsledku precese nacházela v blízkosti severního nebeského pólu. V souhvězdí Draka se nachází severní pól ekliptiky.

Cefeus

Již mnohem méně zřetelné je souhvězdí Cefea, které leží mezi souhvězdím Kasiopeje a Draka. Představuje bájného etiopského krále Cefea, manžela královny Kasiopeje a otce princezny Andromedy. Jeho nejjasnější stálice tvoří na obloze obrazec ve tvaru domečku. Nejvýraznější z nich je Alderamin ( Alfa Cefea ) s hodnotou 2,4. magnitudy, ostatní stálice v souhvězdí jsou již slabší 3. hvězdné velikosti. Jde o bílou hvězdu ve vzdálenosti okolo 50 světelných roků. Tvoří patu "domečku". Alfirk ( Beta Cefea ) dosahuje 3,2. magnitudy. Je modrou hvězdou ve vzdálenosti okolo 700 světelných let. Vrchol střechy "Cefeova domečku" tvoří Errai, někdy také nazývána Alrai ( Gama Cefea ). Dosahuje také 3,2. magnitudy. Je oranžovým obrem ve vzdálenosti okolo 45 světelných roků. Kurhah ( Dzéta Cefea ) je další z pětice hvězd tvořící Cefeův domeček. Dosahuje 3,4. magnitudy. Jde o oranžového veleobra ve vzdálenosti okolo 800 světelných roků. Z pětice hvězd tvořící Cefeův domeček zbývá zmínit Jota Cefea. Dosahuje 3,5. magnitudy. Je oranžovým obrem ve vzdálenosti okolo 115 světelných roků. Jednou z nejzajímavějších hvězd v souhvězdí je Delta Cefea. Je prototypem pulsujících proměnných označovaných jako hvězdy typu Delta Cefea, či jen zkráceně "Cefeidy". Jas tohoto žlutého veleobra kolísá mezi 3,5 až 4,4. magnitudy v periodě 5,37 dne. Světelné změny jsou tedy velmi nápadné a můžete je pohodlně sledovat prostýma očima. Delta Cefea leží ve vzdálenosti okolo 900 světelných roků. Pod "Cefeovým domečkem" se nachází další zajímavá proměnná hvězda - Erakis ( Mí Cefea ). Jasnost tohoto červeného hyperobra se polopravidelně mění mezi 3,6. až 5,1. magnitudy. Díky výraznému červenému zabarvení, které může být patrné i při pohledu prostýma očima, dostala tato hvězda pojmenování "Granátová hvězda". Od Země ji dělí několik tisíc světelných roků. Jižní částí souhvězdí prochází mléčná dráha. V jejím pásu je za temných nocí viditelná otevřená hvězdokupa Trumpler 37, jako mlhavá skvrna s centrálním zjasněním.

Žirafa

Nejméně nápadným cirkumpolárním souhvězdím je však Žirafa. K vyhledání tohoto poměrně rozsáhlého souhvězdí vám mohou dobře pomoci hvězdy Polárka ( Alfa Malého medvěda ) a Capella ( Alfa Vozky ). Žirafa se rozkládá převážně mezi těmito dvěma jasnými stálicemi. Jde o novodobé souhvězdí, bylo zavedeno až v 17. století. Skládá se jen ze slabých hvězd a začátečníci mají problémy se v této části oblohy zorientovat. Ke studiu tohoto souhvězdí je nutné vyrazit mimo oblasti většího světelného znečištění. Z města zde nemusíte spatřit ani jedinou hvězdu, tato oblast se prezentuje jako velké prázdno noční oblohy. Naopak v místech s kvalitními pozorovacími podmínkami je zde viditelné velké množství slabých hvězd 4. až 7. hvězdné velikosti. Nemusí být snadné se v této části oblohy vyznat, nicméně při troše fantazie si zde můžete žirafu velmi dobře představit. Pak je zřejmé proč souhvězdí dostalo tento název. Nejvýraznější částí Žirafy je jižní část, kde najdeme i nejjasnější stálice tohoto souhvězdí, které tvoří její nohy a tělo. Dlouhý krk je tvořený poměrně slabými hvězdami a taktéž nevýrazná hlava se nachází až mezi koncem ocasu Draka a hvězdou Polárka. Žádná z hvězd zde nemá vlastní jméno. Nejjasnější hvězdou Žirafy je Beta Žirafy. Dosahuje pouze 4,0. magnitudy a tvoří její přední nohu. Je žlutým obrem ve vzdálenosti okolo 870 světelných roků. Asi 6 stupňů severně od Bety Žirafy leží Alfa Žirafy. Tato hvězda je také součástí přední nohy tohoto zvířete. Dosahuje 4,3. magnitudy. Je modrou veleobří hvězdou ve vzdálenosti několika tisíc světelných roků.

Velký vůz může být dobrým pomocníkem pro začínající pozorovatele k identifikaci dalších cirkumpolárních souhvězdí.

Pokud prodloužíme spojnici hvězd Merak a Dubhe ( Beta a Alfa Velké medvědice ) směrem nahoru ( k severu ) 5 krát,

dovede nás k Polárce - nejjasnější hvězdě Malého medvěda. Prodloužená spojnice však nevede úplně přesně k Polárce,

ale mírně vedle. Pokud tuto spojnici prodloužíme ještě dále za Polárku, dovede nás k souhvězdí Cefea.

K lokalizaci dalšího cirkumpolárního souhvězdí nám může pomoci hvězda Alioth ( Epsilon Velké medvědice ).

Prodloužená spojnice této hvězdy a Polárky nás navede k souhvězdí Kasiopeje. Asi 8 krát prodloužená spojnice hvězd

Phekda a Megrez ( Gama a Delta Velké medvědice ) vás nasměruje k hlavě Draka-nejvýraznější části tohoto dlouhého souhvězdí.

Nevýraznou Žirafu můžete najít na spojnici hvězd Polárka a Capella ( Alfa Vozky ). Také tímto směrem ukazuje prodloužená oj Malého vozu

ze souhvězdí Malého medvěda.