Po sepsání průvodce hvězdnou oblohou pro pozorování malými a středně velkými amatérskými dalekohledy před několika lety mě napadlo, vytvořit průvodce pro pozorování prostýma očima bez dalekohledu. I bez jakýchkoli optických pomůcek je totiž na hvězdné obloze možné spatřit spoustu zajímavostí. Zvláště začátečníkům bych doporučil začít pozorovat oblohu prostýma očima ještě dřív, než si koupí dalekohled. Pokud se chcete podrobně seznámit s objekty viditelnými na hvězdné obloze prostýma očima, máte nejméně rok co dělat. Věřím, že tento průvodce bude k užitku i pokročilým astronomům amatérům, kteří vlastní dalekohled. Ne všude a vždy totiž mají dalekohled sebou, vlastní oči však ano. Až do začátku 17. století, kdy byl vynalezen dalekohled se pozorovalo výhradně tímto způsobem. V tomto průvodci, který jsem nazval Putování hvězdnou oblohou, jsou tedy zmíněny pouze hvězdy a objekty, které jsou nebo mohou být viditelné prostýma očima. Jsou určeny zejména pro pozorovatele z našich zeměpisných šířek. O tom, které objekty spatříte a které ne rozhodují především pozorovací podmínky a kvalita vašeho zraku. Za ideálních podmínek jsou na obloze viditelné tisíce hvězd a desítky dalších objektů, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. V průvodci najdete stručné seznámení s hvězdnou oblohou ve čtyřech ročních obdobích a také se souhvězdími, které u nás nezapadají ( cirkumpolární ). Pro podrobné seznámení s jednotlivými souhvězdími slouží položka "Souhvězdí Abecedně" v horním menu. V souhvězdích zmiňuji všechny hvězdy jasnější 4,5. magnitudy, v některých vybraných souhvězdích všechny hvězdy jasnější 5. magnitudy. U nich jsou uvedeny základní údaje, jako jasnost, spektrální třída, vzdálenost a některé další charakteristiky. Stále platí, že je potřeba některé údaje brát s rezervou. Stále totiž uspokojivě neznáme vzdálenosti hvězd ( s výjimkou velmi blízkých hvězd ). Od ní se samozřejmě odvíjí některé další parametry, jako je například skutečný průměr, svítivost a podobně. Kromě množství hvězd je také na obloze možné bez dalekohledu spatřit až několik desítek hvězdokup a mlhovin a dokonce hrstku galaxií. Množství z nich zmiňuji v tomto průvodci se základními údaji. V kapitole Souhvězdí najdete stručné seznámení s historií vzniku souhvězdí. Kapitola Naše Galaxie – Mléčná dráha nabízí stručné seznámení s naším hvězdným ostrovem a jeho blízkým okolím. Poznání jeho struktury je důležité pro pochopení rozložení objektů na hvězdné obloze. Mezi textem najdete množství mapek, obrázků a fotografií. Pro tvorbu mapek a obrázků jsem využil počítačových planetárií a programů Stellarium, Cartes du Ciel, Aciqra, Winstars 2, Celestia, Where is M 13 a Gimp 2. Cenným zdrojem obrázků a fotografií byl internet. Průvodce obsahuje i spoustu mých vlastních snímků.
Na závěr pár rad na pozorování hvězdné oblohy:
- Snažte se najít místo s co nejmenším světelným znečištěním, pokud možno ve vyšší nadmořské výšce.
- Před pozorováním nechte své oči dostatečně adaptovat na tmu ( obvykle postačí 15 minut ).
- Před pozorováním se koncentrujte a mějte předem připravený plán, co chcete pozorovat.
- Během pozorování se vyhýbejte pohledu do silných světelných zdrojů, při čtení v mapách si sviťte tlumeným červeným světlem ( nejméně narušuje adaptaci očí na tmu ).
- Pořiďte si dobrý atlas hvězdné oblohy vhodný pro účel vašeho pozorování.
- Udělejte si při pozorování pohodlí.
- Využijte období kdy nesvítí Měsíc.
- Pro spatření slabých objektů využijte „boční vidění“. Spočívá v tom, že se nedíváte přesně do míst, kde leží pozorovaný objekt, ale mírně vlevo či vpravo od něj ( případně nad či pod něj ). Většina světla tak dopadá do míst na okraji sítnice v oku, kde je větší hustota světločivých tyčinek.
- Pořiďte si pozorovací deník a dělejte si poznámky.
- Přemýšlejte o tom co vidíte, jak je to daleko a co vám to přináší….
Michal Kodriš
