Lištička

Lištička ( latinsky Vulpecula, zkratka Vul ) je malé nevýrazné souhvězdí, které bylo zavedeno až v 17. století polským astronomem Johannem Haveliem. Skládá se jen z hvězd slabších 4. hvězdné velikosti. Původně se jmenovalo "Liška s husou", později byl tento název zkrácen. Na starých vyobrazeních bývá Liška znázorňována s husou v tlamě. Najdeme ji v mléčné dráze uvnitř Letního trojúhelníku, jižně od Labutě. Patří k letním souhvězdím. Vrcholí o půlnoci začátkem druhé poloviny července. S rozlohou 268 stupňů čtverečních je na 55. místě v pořadí velikosti. Lištička sousedí se souhvězdím Labutě, Lyry, Herkula, Šípu, Delfína a Pegasa. Obsahuje jen 10 hvězd jasnějších 5. magnitudy.

Lištička

Foto: Autor

Souhvězdí se skládá opravdu jen ze slabých hvězd. Nejjasnější z nich - Alfa Lištičky ( s příležitostným jménem Anser ) dosahuje pouze 4,4. magnitudy. Najdete ji přes 3 stupně jižně od hvězdy Albireo ( Beta Labutě ). Je obří červenou hvězdou spektrálního zařazení M0 a nachází se ve vzdálenosti okolo 300 světelných roků. Její průměr odhadujeme na velmi zhruba 50 průměrů našeho Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 3850 Kelvinů. S naoranžovělou stálicí s označením 8 Lištičky ( 5,8. magnitudy, spektrum K0 ) tvoří pohledný pár. Jde však pouze o optickou dvojhvězdu, hvězdy se vedle sebe promítají jen náhodou. Blíže Zemi se nachází Alfa Lištičky, 8 Lištičky leží ve větší vzdálenosti od nás - zhruba 500 světelných roků daleko. Na obloze je od sebe dělí asi 7 úhlových minut a je možné je za kvalitních pozorovacích podmínek rozlišit i prostýma očima.

Alfa Lištičky a její optický průvodce 8 Lištičky.

Foto: Autor

Stálice s označením 1 Lištičky leží v jihozápadní části souhvězdí, v těsné blízkosti hranice se Šípem. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o modrou obří hvězdu spektrálního zařazení B4, ve vzdálenosti okolo 800 světelných roků. Odhadujeme, že má 4 až 5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 17 000 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 249 dní.

Světelný bod s označením 9 Lištičky leží také blízko hranice se Šípem. Dosahuje 5,0. magnitudy. Je modrou hvězdou spektrálního zařazení B8. Od Země ji dělí přibližně 550 světelných roků.

Pokračujeme souhvězdím východním směrem, zmiňujeme hvězdy jasnější 5. magnitudy a dostáváme se ke stálici s označením 12 Lištičky. Ta dosahuje 4,9. magnitudy. Jde také o modrou hvězdu, tentokrát spektrálního zařazení B2, ve vzdálenosti okolo 600 světelných roků.

13 Lištičky dosahuje 4,6. magnitudy. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B9, ve vzdálenosti okolo 330 světelných roků.

Stálice s označením 15 Lištičky leží v severní části souhvězdí. Dosahuje 4,7. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A4. Od nás ji dělí zhruba 235 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 1,7 větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7800 Kelvinů. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 3195 dnů.

V severní části souhvězdí leží také světelný bod s označením 23 Lištičky. Dosahuje 4,5. magnitudy. Je oranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K3, ve vzdálenosti okolo 340 světelných roků. Jde o druhou nejjasnější hvězdu souhvězdí. Odhadujeme, že má asi 28 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí přibližně 4000 Kelvinů.

Prakticky uprostřed souhvězdí najdeme stálici s katalogovým označením HIP 99824. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o modrou obří hvězdu spektrálního zařazení B3. Vzdálenost odhadujeme na velmi zhruba 1000 světelných roků.

Stálice s označením 29 Lištičky leží v těsné blízkosti jižní hranice souhvězdí s Delfínem. Dosahuje 4,8. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A0. Od Země ji dělí zhruba 230 světelných let. Odhadujeme, že má asi 2,5 až 3 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota přesahuje 10 000 Kelvinů.

Jasnější 5. magnitudy je také stálice s označením 30 Lištičky. Dosahuje 4,9. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K2, ve vzdálenosti okolo 320 světelných roků. Má přibližně 15 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí asi 4600 Kelvinů.

31 Lištičky leží v severovýchodní části souhvězdí. Dosahuje 4,6. magnitudy. Je žlutou obří hvězdou spektrálního zařazení G7. Nachází se ve vzdálenosti okolo 190 světelných roků. Má přibližně 10 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí asi 5100 Kelvinů.

T Lištičky je proměnnou typu Delta Cefea. Jas této žluté obří pulsující hvězdy kolísá mezi 5,4. a 6,1. magnitudy s periodou 4,44 dne. Najdeme ji přibližně 1 stupeň severně od stálice 31 Lištičky ( 4,6. magnitudy ). Pod temnou oblohou je T Lištičky viditelná prostýma očima i v období minima. Leží ve vzdálenosti větší než 1000 světelných roků.

Přibližně 5 stupňů jižně od nejjasnější stálice souhvězdí ( Alfa Lištičky ), nedaleko hranice se Šípem, si za temné noci jistě snadno všimnete nápadné oválné světlé skvrny ( celková jasnost asi 3,6 magnitudy ). Pokud máte skutečně bystré oko a velmi dobré pozorovací podmínky pak zjistíte, že jde o skupinku hvězd. Objekt má označení Collinder 399 ( nebo také Brocchiho kupa ) a mezi pozorovateli má zažitý neoficiální název "Ramínko". Rozložení těchto hvězd skutečně připomíná ramínko na šaty. Jakkoli by se mohlo zdát, že hvězdy Ramínka k sobě patří a tvoří otevřenou hvězdokupu, tak opak je pravdou. Jednotlivé stálice se nachází v dosti rozdílných vzdálenostech od Země a vedle sebe se nám promítají pouze náhodou. Navíc rozbor pohybu jednotlivých členů ukazuje, že se pohybují různými směry. Většina mlhavých skvrnek na obloze má společný původ ve formě otevřených či kulových hvězdokup nebo galaxií, v případě Ramínka však příroda udělala výjimku a na obloze nám tak vytvořila falešnou hvězdokupu. Z desítky hvězd tvořících Ramínko jsou 3 jasnější 6. hvězdné velikosti, ke kterým patří i dva oranžoví obři spektrální třídy K, zbylých 8 tvoří horké hvězdy spektrální třídy A a B. Nejjasnější stálice tvořící Ramínko dosahuje 5,2. magnitudy a je žlutooranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti přibližně 270 světelných roků. Nejslabší stálice Ramínka dosahuje 7,2. magnitudy. Jde pro změnu o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2, v odhadované vzdálenosti okolo 700 světelných roků. Nejvzdálenější stálice tohoto uskupení se nachází více než 1000 světelných roků od Země, nejbližší přibližně 235 světelných let. Collinder 399 lze také na obloze snadno najít pomocí dvou vrcholů letního trojúhelníku-seskupení se nachází na spojnici hvězd Vega ze souhvězdí Lyry a Altair, patřící do souhvězdí Orla. Ramínko je dominantním objektem souhvězdí Lištičky a začínajícím pozorovatelům může pomoci s identifikací tohoto nepříliš zřetelného souhvězdí.

"Ramínko" tvoří deset hvězd a na délku měří asi 1,5 stupně. Šest hvězd tvoří příčku a 4 zbývající háček. Základní tvar Ramínka je možné za výborných pozorovacích podmínek spatřit i při pohledu prostýma očima.

Foto: Autor

V severní části souhvězdí, nedaleko hranice s Labutí, můžete za vynikajících pozorovacích podmínek spatřit mlhavou skvrnu. S jejím vyhledáním vám může pomoci stálice 41 Labutě ( 4,0. magnitudy ). Spatříte ji asi 2,5 stupně jihovýchodně od této hvězdy. Jde o otevřenou hvězdokupu NGC 6940. Celková jasnost dosahuje 6,3. magnitudy a na obloze zabírá plošku o velikosti asi 30 úhlových minut-jeví se tedy zhruba stejně velká jako Měsíc v úplňku. NGC 6940 je na hvězdy bohatou a velkou hvězdokupou. Nejjasnější stálice se však pohybují okolo 9. hvězdné velikosti-prostýma očima je tudíž nemáte šanci spatřit. Vzdálenost hvězdokupy odhadujeme na zhruba 2500 světelných roků. Spatření NGC 6940 prostýma očima může být pro pozorovatele z území našeho státu výzvou. Světelné znečištění ve střední Evropě je pro hvězdáře palčivým problémem.

Přibližná poloha otevřené hvězdokupy NGC 6940 v Galaxii.

Asi 2 stupně severovýchodně od nejjasnější hvězdy souhvězdí - Alfy Lištičky, je na skutečně temné obloze viditelná slabá mlhavá skvrna, s celkovou jasností okolo 5,5. magnitudy. Jde o řídkou otevřenou hvězdokupu Stock 1. Rozkládá se na ploše o velikosti více než 1 stupeň. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků. Její nejjasnější hvězdy se pohybují pouze okolo 8. magnitudy.

Souhvězdí Lištičky a otevřená hvězdokupa Stock 1.

Foto: Autor

Ve střední části souhvězdí, přibližně 1,5 stupně jihozápadně od stálice s označením 23 Lištičky ( 4,5. magnitudy ) spatříte pod temnou oblohou již prostýma očima drobnou mlhavou skvrnku. Pokud máte skutečně dobrý zrak tak zjistíte, že jde o trojici blízkých stálic 5,5. až 6. hvězdné velikosti. Trojice má označení 18, 19 a 20 Lištičky. Jde pouze o náhodné seskupení tří hvězd v různých vzdálenostech od nás.

Lištička

Foto: Autor

Letní trojúhelník. Ramínko najdeme na spojnici hvězd Vega a Altair, blíže k druhé jmenované. Jako slabá mlhavá skvrna se prezentuje otevřená hvězdokupa NGC 6940 pod východním křídlem Labutě.

Foto: Autor