Kozoroh

Kozoroh ( latinsky Capricornus, zkratka Cap ) je poměrně nenápadné souhvězdí zvířetníku, které najdeme na jižní obloze mezi Střelcem a Vodnářem. Je tvořeno hvězdami 3. magnitudy a slabšími. Souhvězdí bývá zobrazováno jako kozel s rybím ocasem. Podle staré řecké báje šlo o boha lesů Pana. V kozla se přeměnil, když utíkal před netvorem Tyfonem po souši, rybí ocas mu narostl, když před ním skočil do vody. Kozoroh u nás nevystupuje nikdy vysoko nad obzor. Střed souhvězdí vrcholí o půlnoci v první třetině srpna. S rozlohou 414 stupňů čtverečních je 40. největším souhvězdím. Kozoroh sousedí se souhvězdími Vodnáře, Orla, Střelce, Mikroskopu a Jižní ryby. Souhvězdí obsahuje jen 1 hvězdu jasnější 3. magnitudy, do 4. magnitudy obsahuje celkem 5 hvězd a celkem asi 17 hvězd je jasnějších 5. magnitudy.

Nejjasnější hvězda souhvězdí má název Deneb Algedi ( Delta Kozoroha ). Nachází se asi 39 světelných roků od Země. Jak víme z rozboru spektra, jde o těsný dvojhvězdný systém. Navíc je oběžná dráha této dvojhvězdy k nám tak vhodně natočena, že dochází k zákrytům. Jasnost hvězdy se tak díky tomu mění mezi 2,9. a 3,1. magnitudy v periodě 1,023 dne. Změna jasnosti o dvě desetiny magnitudy je pro zkušeného pozorovatele již postřehnutelná prostýma očima. Při sekundárním zákrytu dochází k poklesu jasnosti o necelou 1 desetinu magnitudy. Deneb Algedi se tak řadí k zákrytovým proměnným hvězdám. Hlavní složka je bílou hvězdou spektrální třídy A, která má asi dvakrát větší průměr než Slunce, průvodcem je žlutá nebo oranžová trpasličí hvězda. K systému ještě možná patří další dvě slabé stálice na velmi vzdálené orbitě. Delta Kozoroha se nachází ve východní části souhvězdí, tvoří ocas Kozoroha.

Gama Kozoroha se nachází necelé 2 stupně jihozápadně od Deneb Algedi ( Delta Kozoroha ). Známá je také pod jménem Nashira. Dosahuje 3,7. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A7 a leží asi 155 světelných roků od nás.

Jota Kozoroha se nachází asi 6 stupňů západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí ( Deneb Algedi ). Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G8. Leží zhruba 200 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má přibližně 12 krát větší průměr než Slunce.

Théta Kozoroha se nachází ve střední části souhvězdí. Dosahuje 4,1. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti okolo 160 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 2,5 až 3 krát větší průměr než Slunce. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 2,3 let.

Éta Kozoroha leží asi 2,5 stupně jižně od výše zmíněné Théty Kozoroha. Dosahuje 4,8. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A5. Od Země ji dělí zhruba 160 světelných roků. Jde o dvojhvězdný systém.

Algiedi ( někdy také Giedi ) je název Alfy Kozoroha. Najdete ji v severozápadním výběžku souhvězdí. Již prostýma očima je snadno viditelná jako dvojhvězda. Jasnější složka ( Secunda Giedi ) má 3,6. magnitudy, slabší složka ( Prima Giedi ) 4,3. magnitudy a na obloze je dělí 6,4 úhlové minuty. V tomto případě jde však pouze o optickou dvojhvězdu, v prostoru jsou od sebe vzdáleny stovky světelných roků. Jasnější z dvojice je žlutým obrem spektrálního zařazení G8, ve vzdálenosti asi 105 světelných roků, slabší složka optické dvojhvězdy má také žlutou barvu ( spektrum G3 ), je však nadobří hvězdou ve vzdálenosti přibližně 500 až 600 světelných roků od Země.

Stálici s označením Ný Kozoroha najdete jen asi ¾ stupně jihovýchodně od Alfy Kozoroha. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o modrobílou hvězdu spektrálního zařazení B9. Od nás ji dělí zhruba 250 světelných let.

Beta Kozoroha se prezentuje 2,5 stupně jihojihovýchodně od Alfy Kozoroha. Známá je pod jménem Dabih, nebo též Dabih Major. Dosahuje 3,1. magnitudy. Jde o složitý vícenásobný hvězdný systém ve vzdálenosti okolo 340 světelných roků.

Ró Kozoroha leží asi 3,5 stupně jihovýchodně od Bety Kozoroha. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F3, ve vzdálenosti okolo 100 světelných roků. Její průměr je zhruba 2 krát větší než průměr Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6800 Kelvinů. Má o dvě hvězdné třídy slabšího průvodce.

Psí Kozoroha svítí v jižní části souhvězdí. Dosahuje 4,1. magnitudy. Je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F5. Od Země ji dělí zhruba 50 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 1,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota činí zhruba 6600 Kelvinů.

Omega Kozoroha se nachází ještě jižněji, v blízkosti hranice s Mikroskopem. Dosahuje 4,1. magnitudy. Jde o červeného obra ve vzdálenosti okolo 800 světelných roků. Jeho průměr je více než 100 krát větší než průměr Slunce.

V jižní části souhvězdí také najdeme stálici s označením 24 Kozoroha. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o červenou obří hvězdu ( spektrum M1 ) ve vzdálenosti okolo 450 světelných roků.

Dzéta Kozoroha dosahuje 3,8. magnitudy. Jde o žlutého obra spektrálního zařazení G4. Nachází se ve vzdálenosti okolo 385 světelných roků. Odhadujeme, že hvězda má asi 28 krát větší průměr než Slunce. Její povrchová teplota přesahuje 5000 Kelvinů. Má blízkého společníka, kterým je bílý trpaslík.

36 Kozoroha se nachází jen asi ¾ stupně severovýchodně od výše zmíněné Dzéty Kozoroha. Dosahuje 4,5. magnitudy. Je žlutooranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K0. Svítí na nás ze vzdálenosti zhruba 170 světelných roků. Odhadujeme, že má 9 až 10 krát větší průměr než Slunce.

Epsilon Kozoroha dosahuje 4,5. magnitudy. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu. Primární složka je modrá, patří do spektrální třídy B. Náleží k proměnným hvězdám typu Gama Kasiopeje - její jas se mění v rozmezí 3 desetin hvězdné třídy. Součástí systému je možná ještě třetí složka na velmi vzdálené orbitě. Vzdálenost Epsilon Kozoroha odhadujeme na více než 1000 světelných roků od nás.

Jasnější 5. hvězdné velikosti je také Kappa Kozoroha. Najdete ji 3 stupně jihojihozápadně od nejjasnější hvězdy souhvězdí Deneb Algedi ( Delta Kozoroha ). Kappa Kozoroha dosahuje 4,7. magnitudy. Je žlutým obrem spektrálního zařazení G8, ve vzdálenosti okolo 290 světelných let.