Delfín

Delfín ( latinsky Delphinus, zkratka Del ) je malé, ale poměrně výrazné souhvězdí, které na obloze najdeme mezi Orlem a Pegasem, u okraje mléčné dráhy. Na svém seznamu souhvězdí ho uvádí již starověký astronom Ptolemaios. Charakteristická skupinka hvězd ve tvaru kosočtverce od něhož vybíhá dolů "ocásek", připomíná delfína vyskakujícího z vody. Někomu může také toto jen 6 stupňů dlouhé rozložení stálic 4. hvězdné velikosti připomenout papírového draka. V anglické jazykové oblasti se pro tento obrazec vžil název "Jobova truhla". Delfín zachránil podle řecké báje pěvce a hráče na lyru Ariona před utonutím. S rozlohou 189 stupňů čtverečních jde o 69. největší souhvězdí. Vrcholí o půlnoci na přelomu července a srpna. Delfín sousedí se souhvězdím Lištičky, Šípu, Orla, Vodnáře, Koníčka a Pegase. Souhvězdí obsahuje jen 2 stálice jasnější 4. hvězdné velikosti, 7 hvězd je jasnějších 5. hvězdné velikosti.

Delfín.

Foto: Autor

Nejjasnější hvězda souhvězdí se jmenuje Rotanev ( Beta Delfína ). Dosahuje 3,6. magnitudy, je nažloutlá, spektrálního zařazení F5 a dělí nás od ní přibližně 100 světelných roků. Její povrchová teplota dosahuje přibližně 6500 Kelvinů. Rotanev je však těsnou dvojhvězdou s dobou oběhu jen 26,65 roku. Jasnější složku 4. magnitudy doprovází prostorem hvězda 4,9. magnitudy. Průvodce také patří do spektrální třídy F. Vzdálenost mezi nimi nikdy nepřesáhne 1 úhlovou vteřinu. Skutečná vzdálenost mezi hvězdami během oběhu kolísá mezi asi 8 a 18 astronomickými jednotkami.

Druhá nejjasnější stálice nese název Sualocin ( Alfa Delfína ). Dosahuje 3,8. magnitudy. Tato modrobílá hvězda spektrálního zařazení B9 leží asi 240 světelných let od Země. Jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 17 roků. Hvězdy obíhají kolem společného těžiště v odstupu asi 12 astronomických jednotek. Asi 9 úhlových minut jihozápadně od Alfy Delfína leží hvězda 6,0. magnitudy, kterou můžete na dostatečně temné obloze spatřit i prostýma očima. Je však pouze optickou společnicí. Jde o modrou obří hvězdu spektrálního zařazení B3 v několikanásobně větší vzdálenosti od nás, než leží Sualocin.

Podivná jména těchto dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí se poprvé objevila v palermském hvězdném katalogu roku 1814. Původ jmen zůstával záhadou po několik desetiletí. Až jednoho anglického astronoma napadlo přečíst je pozpátku - Nicolaus Venator. Tak latinizoval své jméno Niccolo Cacciatore, italský astronom a asistent Giuseppe Piazziho, ředitele palermské observatoře na Sicílii. Po lidech se hvězdy pojmenovávat nemohou, tuhle úmluvu Cacciatore porušil. Než se však na podvod přišlo, jména se vžila natolik, že zůstala v souhvězdí zachována až dodnes.

Niccolo Cacciatore.

Gama Delfína ( 3,9. magnitudy ) je třetí nejjasnější hvězdou v souhvězdí. Prostýma očima pouze jeden světelný bod, ve skutečnosti však dvojice hvězd 4,3. a 5,1. magnitudy. Jasnější z dvojice je žlutooranžová ( spektrum K1 ), průvodce je nažloutlý ( spektrum F7 ). Hvězdy oběhnou kolem společného těžiště po silně výstředné dráze za několik tisíc roků. Systém se nachází asi 100 světelných roků od nás. Odhadujeme, že jasnější oranžová hvězda má asi 7,5 krát větší průměr než naše Slunce, nažloutlý průvodce překonává naši denní hvězdu svým průměrem asi 2,5 krát.

Gama Delfína je dvojhvězdám systémem, skládajícím se ze žlutooranžové a nažloutlé hvězdy s dlouhou oběžnou dobou.

Kresba: Autor

Deneb Dulfim ( Epsilon Delfína ) dosahuje 4,0. magnitudy. Tvoří konec ocasu Delfína. Tato modrá hvězda ( spektrum B6 ) na nás svítí ze vzdálenosti asi 330 světelných let. Odhadujeme, že má zhruba 4 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 14 000 Kelvinů.

Delta Delfína dosahuje 4,4. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A7, ve vzdálenosti přibližně 220 světelných let. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 40,58 dne.

Čtyřúhelník hvězd Alfa, Beta, Gama a Delta Delfína je znám jako asterismus "Jobova truhla".

Stálici s označením Dzéta Delfína najdeme asi 0,5 stupně západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí-Rotanev ( Beta Delfína ). Dosahuje 4,6. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti okolo 220 světelných roků od nás.

Magnitudy nejjasnějších hvězd souhvězdí Delfína.

Foto: Autor

V západní části souhvězdí, na samotné hranici s Orlem, možná ještě stojí za zmínku stálice s označením Ró Orla. Dosahuje 4,9. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti okolo 150 světelných roků od Země. Má přibližně 2 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota dosahuje přibližně 8900 Kelvinů. Na konci minulého století hvězda překročila hranici souhvězdí a přesunula se z Orla do Delfína. Každý rok se posune o asi 55 tisícin úhlové vteřiny východním směrem.

Mapa souhvězdí.

Delfín.

Foto: Autor